Přece jen tekoucí voda na Marsu?
Nenadálé vytvoření pruhů na svažujícím se terénu může být spíše přisouzeno nynější tekoucí vodě, ačkoliv o jejich původu se dlouho a stále diskutuje. Světlé pruhy byly spatřeny na příkrých svazích - a to na fotografiích pořízených před několika roky sondou NASA s názvem Mars Global Observer (MGO). Sezónní tmavé pruhy byly objeveny v severních polárních oblastech planety. Kapalná voda tekoucí po svahu může vysvětlit oba typy pozorovaných úkazů, avšak viníkem mohou být rovněž laviny prachu nebo písku.
Nedávné nové snímky odhalily doposud neznámý druh sezónních tmavých pruhů na jižní polokouli Marsu, s charakteristickým vzhledem v podobě "vázanky" vytvořené proudem tekoucí vody.
Slaná nemrznoucí směs
Tým vědců, jehož vedoucím je Alfred McEwen (University of Arizona, Tucson), objevil na fotografiích pořízených sondou NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) svahy, na nichž se tmavé pruhy objevují každé léto a vždycky s nástupem zimy zmizí.
Byly pozorovány především na svazích ve středních šířkách jižní polokoule, nicméně některé byly rovněž spatřeny v blízkosti rovníku.
Protože se tmavé pruhy objevily v létě, kdy je povrch Marsu teplejší, jednou z možností je, že jsou důsledkem tání podpovrchového ledu a vzniklá voda pak stéká po svazích dolů. Vědci se domnívají, že se kapalná voda může nacházet pod povrchem, protože pokud by byla na povrchu, sonda MRO by pravděpodobně vystopovala její přítomnost.
Některé z tmavých pruhů vznikaly za velmi nízké teploty kolem -23 °C, což je poměrně hodně pod bodem tuhnutí čisté vody. Avšak slaná voda může zůstat v kapalném stavu i za takovýchto teplot, čímž by se dala vysvětlit přítomnost pozorovaných tmavých pruhů.
Přemísťování prachových zrnek
"Nejlepší vysvětlení, které doposud máme pro tato pozorování, jsou vytvářející se proudy slané vody, ačkoliv i tuto představu bude nutno ověřit dalšími výzkumy," říká Alfred McEwen.
Sezónní pruhy, které tým astronomů označuje jako periodické svažující se linie, se často vyskytují v oblastech bez přítomnosti prachu, tudíž výskyt prachových lavin je zde velmi málo pravděpodobný.
Tyto pruhy se však vyskytují ve shodných oblastech jižní polokoule - mezi 30. a 60. stupněm jižní šířky - kde byla existence skrytého podpovrchového ledu již dříve potvrzena, a to včetně objevu skrytých ledovců pod povrchovou horninou.
Podpora pro existenci života?
Tyto ledové depozity se zde vytvořily jako důsledek ukládání sněhu ve středních šířkách planety Mars v důsledku minulých klimatických změn.
"Podpovrchový led obohacený o přítomnost soli může v teplejších obdobích částečně roztát a vzniklá kapalina může na krátkou vzdálenost téci ze svahu," říká Phil Christensen of Arizona State University, Tempe, který se nepodílel na tomto výzkumu. V některých oblastech bylo zjištěno více než 1000 jednotlivých tmavých pruhů o délce až 200 m.
"Korelace mezi známými depozity ledu a sněhu se zdá být velice ostrá," dodává James Head, Brown University in Providence, Rhode Island, který rovněž na uvedeném výzkumu nespolupracoval.
Zjištění faktu, že se na povrchu Marsu může nacházet kapalná voda i v současné době, zvyšuje pravděpodobnost, že zde život mohl existovat. Udržování kapalné vody při velmi nízkých teplotách však vyžaduje velmi slanou vodu, ve které život, jak víme, bude mít velmi těžké podmínky pro přežití. Avšak astronomové tuto možnost nevylučují. "Tento objev je velmi vzrušující, protože to je naše první příležitost spatřit prostředí na Marsu, které by mohlo umožnit podporu aktivním biologickým procesům," říká Lisa Pratt, Indiana University in Bloomington, která se také na zmiňovaném výzkumu nepodílela.
Sekvenci několika obrázků s výskytem tmavých pruhů v různých časových obdobích najdete na tomto odkaze.
Zdroj: www.newscientist a astronomynov.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
