Před 2 miliardami roků měla Země vysoký obsah kyslíku
Autor: K. Paiste
Výzkum jádra vzorku z ruského vrtu změnil dlouhodobé modely oxygenace (okysličení) na Zemi. Země byla mnohem bohatší na kyslík v rané etapě vývoje, než jsme doposud předpokládali při stanovení podmínek pro vývoj složitějšího života. Vyplývá to z nových výzkumů vědců na University of Alberta a University of Tartu v Estonsku. Studie poskytla důkazy pro zvýšenou hladinu kyslíku před 2 miliardami roků navzdory předcházejícím akceptovaným modelům.
Mezinárodní tým vědců, jehož vedoucím byli výzkumníci z University of Alberta, studovali jádro vzorku horniny získaného při ruském vrtu, který obsahoval „shungite“ (tzv. šungit) – unikátní sedimentární horniny bohaté na uhlík z období před 2 miliardami roků. Materiál poskytuje několik stop týkajících se koncentrace kyslíku na zemském povrchu v té době, včetně překvapivě vysokých hodnot molybdenu, uranu a rhenia, stejně tak i zvýšeného poměru izotopů uranu.
„Stopy přítomnosti kovů byly považovány za běžné v zemských oceánech a sedimentech, když byla přítomnost kyslíku hojná,“ vysvětluje Kaarel Mänd, uchazeč o PhD na University of Alberta’s Department of Earth and Atmospheric Sciences a hlavní autor studie. „Stopy koncentrací kovů jsou bezprecedentní v rané historii Země naznačující zvýšenou hladinu kyslíku v době, kdy byly tzv. šungity ukládány v sedimentech.“
Záhadou je, dodává Kaarel Mänd, že mnoho široce akceptovaných modelů cyklů zemského uhlíku a kyslíku předpokládá, že šungity by měly být ukládány v podobě sedimentů v období prudkého poklesu hladiny kyslíku.
„Nalezli jsme protikladný převládající pohled,“ říká Kaarel Mänd. „To může přehodnotit u vědecké společnosti poznatky o naší planetě, co ovlivňovalo cykly uhlíku a kyslíku na mladé Zemi.“
Nové objevy rovněž poskytují náhled i do vývoje složitějšího života. „Střední věk“ Země reprezentuje horizont pro objevení eukaryot (jednobuněčných organismů). Eukaryota jsou předchůdci veškerého složitého života a vyžadují vysokou hladinu kyslíku k rozkvětu v jejich životním prostředí. Tato studie posiluje představu, že odpovídající podmínky pro vývoj složitějšího života na mladé Zemi nastaly mnohem dříve, než se doposud soudilo.
Příští výzkumy budou zaměřeny na studium zpoždění mezi počátečním zvýšením obsahu kyslíku a objevením a rozšířením eukaryot, což je oblast aktivního výzkumu, na kterou jsou vědci z University of Alberta a University of Tartu připraveni pomoci odpovědět.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
