Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Před 2 miliardami roků měla Země vysoký obsah kyslíku

Před 2 miliardami roků měla Země vysoký obsah kyslíku

Dvě miliardy let staré depozity zvané shungite zaznamenaly důkazy na kyslík bohatých podmínek na Zemi
Autor: K. Paiste

Výzkum jádra vzorku z ruského vrtu změnil dlouhodobé modely oxygenace (okysličení) na Zemi. Země byla mnohem bohatší na kyslík v rané etapě vývoje, než jsme doposud předpokládali při stanovení podmínek pro vývoj složitějšího života. Vyplývá to z nových výzkumů vědců na University of Alberta a University of Tartu v Estonsku. Studie poskytla důkazy pro zvýšenou hladinu kyslíku před 2 miliardami roků navzdory předcházejícím akceptovaným modelům.

Mezinárodní tým vědců, jehož vedoucím byli výzkumníci z University of Alberta, studovali jádro vzorku horniny získaného při ruském vrtu, který obsahoval „shungite“ (tzv. šungit) – unikátní sedimentární horniny bohaté na uhlík z období před 2 miliardami roků. Materiál poskytuje několik stop týkajících se koncentrace kyslíku na zemském povrchu v té době, včetně překvapivě vysokých hodnot molybdenu, uranu a rhenia, stejně tak i zvýšeného poměru izotopů uranu.

„Stopy přítomnosti kovů byly považovány za běžné v zemských oceánech a sedimentech, když byla přítomnost kyslíku hojná,“ vysvětluje Kaarel Mänd, uchazeč o PhD na University of Alberta’s Department of Earth and Atmospheric Sciences a hlavní autor studie. „Stopy koncentrací kovů jsou bezprecedentní v rané historii Země naznačující zvýšenou hladinu kyslíku v době, kdy byly tzv. šungity ukládány v sedimentech.“

Záhadou je, dodává Kaarel Mänd, že mnoho široce akceptovaných modelů cyklů zemského uhlíku a kyslíku předpokládá, že šungity by měly být ukládány v podobě sedimentů v období prudkého poklesu hladiny kyslíku.

Nalezli jsme protikladný převládající pohled,“ říká Kaarel Mänd. „To může přehodnotit u vědecké společnosti poznatky o naší planetě, co ovlivňovalo cykly uhlíku a kyslíku na mladé Zemi.“

Nové objevy rovněž poskytují náhled i do vývoje složitějšího života. „Střední věk“ Země reprezentuje horizont pro objevení eukaryot (jednobuněčných organismů). Eukaryota jsou předchůdci veškerého složitého života a vyžadují vysokou hladinu kyslíku k rozkvětu v jejich životním prostředí. Tato studie posiluje představu, že odpovídající podmínky pro vývoj složitějšího života na mladé Zemi nastaly mnohem dříve, než se doposud soudilo.

Příští výzkumy budou zaměřeny na studium zpoždění mezi počátečním zvýšením obsahu kyslíku a objevením a rozšířením eukaryot, což je oblast aktivního výzkumu, na kterou jsou vědci z University of Alberta a University of Tartu připraveni pomoci odpovědět.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Shungite, Kyslík na Zemi


43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 2,32 dne

Další informace »