Letos v létě oznámili astronomové objev nového tělesa sluneční soustavy, které je větší než Pluto. V září se zjistilo, že 2003 UB313, jak se ono těleso provizorně označuje, má satelit. Opět se otevřela diskuse na téma, zda jej zařadit mezi planety. Ukazuje se, že vůbec neumíme říci, co to vlastně planeta je.
Na hvězdárně v Hradci Králové se v sobotu 15. října 2005 v 17:00 koná přednáška Existuje desátá planeta? Problém na ní nevyřešíme, ale ukážeme, jak se pojem planeta vyvíjel historicky, kterými směry se vedou současné diskuse a co je to za tělesa za Neptunem, o nichž se v posledních letech každou chvíli hovoří jako o "desátých planetách" (pro osvěžení paměti: Varuna, Quaoar, Sedna). Podíváme se i na trochu detektivní pozadí zmatků, které provázely zveřejnění objevu dosud největšího tělesa za Neptunem, které tým profesora Browna (M. E. Brown, Caltech, C. A. Trujillo, Gemini Observatory, D. L. Rabinowitz, Yale University) poprvé vyfotografoval už v říjnu 2003, našel po reanalýze starých dat v lednu 2005 a zveřejnil v červenci 2005.
Snímek 2003 UB313, který poídil 5. záí 2005 Maatin Lehký pomocí 0,4-m teleskopu JST v pozorovatelni ASHK na královéhradecké hvizdárni.Snímek transneptunického tělesa 2003 UB313, který pořídil Martin Lehký 5. září 2005 pomocí 0,4-m teleskopu JST v pozorovatelně ASHK na královéhradecké hvězdárně, ukazuje, že těleso je v dosahu velkých amatérských dalekohledů.
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.
Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten