Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přestane Jupiterův měsíc Io soptit?

Přestane Jupiterův měsíc Io soptit?

Jupiterův měsíc Io
Jupiterův měsíc Io
Vulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě právě obdrželo od astronomů "rozsudek smrti". Jupiterův měsíc Io, jehož povrch je doslova posetý aktivními vulkány, se jednoho dne "odebere k odpočinku" a jeho sopečná činnost ustane. Vyplývá to z nové studie, analyzující pozorování za více než 100 let.

Povrch měsíce Io, který má podobný průměr jako náš Měsíc (kroužící kolem Země) a který je nejbližším velkým měsícem planety Jupiter, je pokryt lávovými proudy a desítkami aktivních sopek. Potřebné teplo pro tuto aktivitu má původ v eliptické dráze měsíce kolem Jupiteru. Během oběhu proto pociťuje na různých částech oběžné dráhy gravitační působení Jupiteru rozdílné intenzity. Tyto změny v přitažlivosti způsobují, že se těleso deformuje, na jeho povrchu se vytváří vyboulenina vysoká přibližně 10 m, která se během oběhu kolem Jupiteru posouvá po povrchu měsíce Io. Tím se generuje dostatečné množství tepla, jež "pohání" vulkanickou aktivitu Io.

Avšak nebylo tomu tak vždycky. Vyplývá to z nové studie, kterou se svými spolupracovníky vypracoval Valéry Lainey z observatoře v Paříži (Francie).

Únik z rezonance

Dráhy velkých Jupiterových měsíců
Dráhy velkých Jupiterových měsíců
Pokud by byl měsíc Io jediným satelitem Jupiteru, silná gravitace planety by nakonec navedla tento blízký měsíc na téměř kruhovou dráhu. Příčinou oběhu po eliptické dráze je to, že jej ovlivňují slabé gravitační interakce nejbližších velkých měsíců planety Jupiter - Europy a Ganyméda. Za dobu, kdy Ganyméd vykoná jeden oběh, měsíc Europa oběhne planetu dvakrát a Io dokonce čtyřikrát. Jedná se o typ vzájemné gravitační vazby, pojmenované Laplaceova rezonance.

Avšak Valéry Lainey se svými spolupracovníky zjistil, že se ve skutečnosti tyto měsíce pomalu dostávají mimo rezonanci - Europa a Ganyméd se postupně vzdalují od planety Jupiter, zatímco Io se naopak k Jupiteru přibližuje.

Skupina astronomů dospěla k těmto závěrům po provedení výpočtů oběžného pohybu měsíce Io kolem Jupiteru a porovnáním těchto dat s pozorováními měsíců Io, Europa a Ganyméd v letech 1891 až 2007.

Cesta ke změně

Na měsíc Io působí různé gravitační síly. Některé jej přitahují směrem k Jupiteru, jiné jej naopak posouvají do větší vzdálenosti. Avšak z nové studie vyplývá, že převahu mají síly, způsobující přibližování Io do blízkosti obří planety Jupiter.

Rotace Io se postupně zvyšuje na úkor jeho oběžné rychlosti. "Io ztrácí pohybovou energii, jeho oběžná doba kolem Jupiteru se zkracuje a přibližuje se směrem k planetě," vysvětluje Gerald Schubert (University of California, Los Angeles) v doprovodném komentáři této studie.

"Jiní astronomové se pokusili o stejné výpočty již v minulosti, avšak s omezenými - a často si odporujícími - výsledky, které byly pravděpodobně poplatné aproximacím použitých dynamických modelů oběžných drah," dodává Schubert.

Přechod do temnoty

Není ještě zcela jasné, kdy mohou Jupiterovy měsíce uniknout z dosavadní rezonance. "Pokud k tomu dojde v blízké době, řekněme 100 miliónů roků či méně, potom můžeme být šťastní, že jsme pozorovali měsíc Io na vrcholu jeho vulkanické aktivity, protože následné období klidu bude znamenat pro Io doslova smrt, jakmile bude rezonance narušena," popisuje Schubert.

Gejzíry na Tritonu
Gejzíry na Tritonu
Ostatní měsíce ve Sluneční soustavě mohly rovněž procházet podobnými procesy. Například Neptunův největší měsíc Triton se pyšní malými gejzíry - "jako když někdo prorazí díru do jeho povrchu, čímž se uvolní množství plynů, které jsou pod povrchem uvězněny," informuje Schubert. Vulkanismus na nich mohl být mnohem intenzivnější, jestliže v důsledku svých eliptických drah někdy podléhaly mnohem většímu gravitačnímu ohřevu. A Schubert dodává: "Je pravděpodobné, že měsíc Triton byl v minulosti mnohem aktivnější."

Zdroj: newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »