Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Příběh života leží na Měsíci?
Petr Kubala Vytisknout článek

Příběh života leží na Měsíci?

Povrch Měsíce a Země na snímku ze sondy  Kaguya. Autor: JAXA
Povrch Měsíce a Země na snímku ze sondy Kaguya. Autor: JAXA
Jeden německý astrobilog přichází s poměrně odvážnou myšlenou, že by se na povrchu našeho kosmického souputníka mohly nacházet meteority, původem ze Země, které mohou být klíčem k poznání počátků života na naší planetě...

Astrobiolog Joop Houtkooper z německé University v Giessen tvrdí, že na dně měsíčních kráterů by mohly být meteority původem ze Země. Tyto meteority se na Měsíc mohly dostat v době, kdy na naší planetě vznikal život. V meteoritech by mohly být dokonce pozůstatky života a to nejen ze Země ale možná i z Marsu. Joop Houtkooper patří do úzké skupiny lidí, kteří zpochybnili výsledky sond Viking a důrazně upozorňovali na to, že legendy kosmonautiky na Marsu život najít nemohly.

Jeho názory jsou ale v astrobiologii obecně považovány za spíše kontroversní. Počátkem letošního roku například předpovídal objev mikrobů pomocí sondy Phoenix. Jedná se o výkřik do tmy a nebo naopak, na dně lunárních kráterů leží možná nejfantastičtější informace o původu života?

Americké sondy Lunar Prospector a Clementine v 90. letech objevily vodní led v polárních oblastech Měsíce. Před pár dny ale přišla pesimistická informace, že japonská sonda Kaguya žádný led na Měsíci nenašla. To by mohla být dosti špatná zpráva především pro budoucí měsíční základny. Není ale třeba propadat panice, vědci spíše očekávají data z americké sondy LRO, která se na detailní průzkum Měsíce vydá příští rok.

Joop Houtkooper říká, že nejlepším místem na Měsíci, kde by se mohly meteority s pozůstatky života nacházet, je kráter Shackleton nedaleko jižního pólu. Své domněnky představil Houtkooper na nedávném evropském planetárním kongresu v Německu. Bylo to ale před ohlášením výsledků ze sondy Kaguya.

Houtkooper se domnívá, že by na dně kráterů mohly být meteority, obsahující fosilie mrtvých organismů. A jak se tam meteority dostaly? Podobným způsobem, jakým se naopak na Zemi dostaly meteority z Měsíce či Marsu. Do zemského povrchu kdysi dávno narazil meteorit. Při dopadu byly vyvrženy zemské horniny směrem do atmosféry a některé se dostaly až do vesmíru a mohly dopadnout i na Měsíc. Jsou tam…?

Zdroj:




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »