Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přijeďte na podzimní seminář SMPH 2019

Přijeďte na podzimní seminář SMPH 2019

Kopule Mayerova 65cm dalekohledu v Ondřejove. Zde se pozorují planetky a proměnné hvezdy.
Autor: Martin Mašek

Společnost pro meziplanetární hmotu ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR pořádají tradiční seminář, který se uskuteční v době od 11. do 13. října 2019 v Ondřejově na Astronomickém ústavu AV ČR. 

Registraci provádějte prosím přes tento webový formulář

Seminář se bude konat v seminární místnosti AsÚ (GPS souřadnice: 49°54'55.924"N, 14°46'47.105"E), která se nachází v areálu AsÚ za Perkovým dalekohledem („dvoumetr“), v blízkosti Mayerova dalekohledu (0,65m dalekohled). Máte-li zájem o pohodlnější ubytování, je k dispozici Vila Leonora či bytovka; 320 Kč/noc a osobu (je nutné vyplnit přihlášku do 9. 10.). Je možný i nocleh zadarmo v seminární místnosti ve spacáku.

Drobné občerstvení (káva, čaj, minerálky, sušenky…) zajistí organizátoři. V pátek v čase večeře je v plánu návštěva místní pizzerie Pietro. Sobotní oběd zajistí organizátoři v prostorách přednáškové místnosti. Součástí seminární místnosti je kromě WC a sprchy rovněž menší kuchyňka. Není moc vybavená co se do počtu hrnečků a příboru týče, doporučujeme tedy dovézt si vlastní hrneček a příbor. K dispozici budou sice i nějaké kelímky a plastové náčiní, ale je možné volit ekologičtější a pohodlnější variantu (kovový příbor vs. plastový).

Pro případ nutného nákupu funguje v Ondřejově večerka, která má otevřeno o víkendu do 17 hodin.
Doprava autem je možná po D1 (v případě průjezdnosti). Směrem od Prahy sjezd z patnáctého kilometru dálnice na Strančice, nebo až pak na dvacátém devátém na Chocerady. Od Brna sjezd na Chocerady, případně bližší sjezd na třicátém čtvrtém. Parkovat se dá u seminárky, nebo o kousek dále na parkovišti u Perkova dalekohledu.

Doprava vlaky a autobusy od Prahy hl.n.:
Metro C na konečnou stanici Háje, poté bus 383 směr Chocerady. Jede se na zastávku: Ondřejov náměstí; lze vystoupit i dřív na zastávce na znamení: Ondřejov, U pily. A pak pěšky asi 20-30 minut, podle rychlosti chodce. Pokud to časově vychází, je možné se rozhodnout spíše pro trasu s využitím vlaku jedoucího do Strančic, odtud pak jede ze severního autobusového terminálu návazný bus s číslem 490 (přes Ondřejov) směr Stříbrná Skalice. Vystupuje se opět na zastávce: Ondřejov náměstí; lze využít i bližší zastávku k areálu AsÚ, je na znamení: Ondřejov, Dlážděná.
Doporučujeme zakoupení jízdenky 7 zón/pásem za 54,- Kč, pro obě varianty cesty: metro+bus či vlak+bus. Jízdenka se označí jen 1x, platí i v dalším dopravním prostředku. Když je první dopravní prostředek vlak z hlavního nádraží, označí se jízdenka v označovači na začátku podchodu k nástupištím (je zhruba pod 1. nástupištěm).

Poplatek za seminář: dobrovolný 

Program semináře (změna programu vyhrazena)

Pátek 11. 10.

  • 16:00 průběžný příjezd a prezence účastníků
  • 17:00 Zahájení semináře
  • 17:15 Pavol Habuda - Asteroidy
  • 18:30 Večeře
  • 19.30 - všeobecná diskuze, pasivní fotbal (20.45)

Sobota 12. 10.

  • 9:00 Snídaně, příjezd a prezence účastníků
  • 10:00 Jiří Srba - Kometa C/2019 Q4 – návštěvník z jiného hvězdného systému?
  • 10:25 Michael Kročil - Pátrání po meteoritu Valeč
  • 10:50 Vladislav Slezák - Meteority Žebrák
  • 12:00 Oběd
  • 13:30 Martin Mašek - Pozorování astronomických cílů na dalekohledech FRAM
  • 14:45 Jiří Borovička - Atmosférická fragmentace meteoroidů
  • 15:40 Jan Kondziolka - Optické úkazy v atmosféře
  • 16:55 Jakub Černý - Historie KOPR
  • 18:30 Večeře
  • 19:30 Výbor SMPH, všeobecná diskuze
  • 20.00 Petr Scheirich (nepotvrzeno) - Bennu a Ryugu – světy z doby kamenné, 

Neděle 13. 10.

  • 9:00 Snídaně
  • 9:30 Ivo Míček - Kosmické smetí
  • 10:10 Jan Kondziolka - Co je vidět ve tmě?
  • 11:10 Závěr semináře 

Seminář SMPH 2018 v Ondřejově Autor: Martin Mašek
Seminář SMPH 2018 v Ondřejově
Autor: Martin Mašek



Převzato: Společnost pro meziplanetární hmotu



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Společnost pro meziplanetární hmotu, SMPH, Seminář SMPH


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »