Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Proč se Země vzdaluje od Slunce?

Proč se Země vzdaluje od Slunce?

Země
Země
Pozorovatelé oblohy se tisíce let pokoušeli změřit vzdálenost Země od Slunce. Ve třetím století před Kristem patrně jako první hovořil o heliocentrickém uspořádání naší Sluneční soustavy Aristarchos ze Samu, přičemž odhadoval, že Slunce může být 20krát dále od Země než Měsíc. Jedná se sice o nepřesné údaje, ale použitá metoda výpočtu byla správná. Ve skutečnosti je vzdálenost Země od Slunce 400krát větší než vzdálenost mezi Zemí a Měsícem.

V průběhu 20. století astronomové mnohem lépe porozuměli základním vesmírným rozměrům - vzdálenost mezi Zemí a Sluncem byla označena jako astronomická jednotka (AU - Astronomical Unit). Současná velikost astronomické jednotky se ustálila na hodnotě 149 597 870,691 km.

Existence tohoto precizního měřítka umožnila ruským vědcům Georgiji A. Krasinskému a Viktoru A. Brumbergovi, kteří se zabývali nebeskou mechanikou, vypočítat v roce 2004, že Slunce a Země se od sebe postupně vzdalují. Rychlost vzdalování není příliš veliká - nějakých 15 cm za rok - avšak pořád je to 100krát více, než činí chyba měření. Něco musí opravdu postrkovat Zemi dále od Slunce. Ale co to je?

Jednou z možností je, že Slunce ztrácí část své hmoty v důsledku erupcí a slunečního větru, čímž postupně klesá jeho gravitační přitažlivost. Další možná vysvětlení počítají se změnami gravitační konstanty, s efektem rozpínání vesmíru, a dokonce i s účinkem tzv. temné (skryté) hmoty. Ani jedna z možností však neposkytla uspokojivé vysvětlení.

Slabé slapové síly

Takaho Miura (Hirosaki Univesrity, Japonsko) a tři jeho spolupracovníci se domnívají, že znají odpověď. V článku předkládaném k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics tvrdí, že Slunce a Země jsou doslova tlačeny pryč od sebe v důsledku jejich vzájemného slapového ovlivňování.

Jedná se o stejný proces, který pozvolna vede ke vzdalování Měsíce od Země: slapové síly Měsíce, které způsobují na Zemi příliv a odliv, postupně přeměňují rotační energii Země na oběžný pohyb Měsíce. To má za následek zvětšování vzdálenosti Měsíce od Země přibližně o 4 cm za rok a zpomalování zemské rotace o 0,000017 sekundy (o stejnou hodnotu se tedy za rok prodlouží délka dne).

Podobně tým japonských astronomů předpokládá, že gravitace naší planety nepatrně avšak vytrvale působí na Slunce. Vypočítali, že díky Zemi se rychlost rotace Slunce zpomalí o 3 milisekundy za 100 let (0,00003 s/rok). A to i přesto, že hmotnost Slunce 333 000krát převyšuje hmotnost Země. V souladu s tímto vysvětlením se vzdálenost mezi Zemí a Sluncem zvětšuje o výše uvedených 15 cm/rok.

Zdroj: newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »