Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Proč se Země vzdaluje od Slunce?

Proč se Země vzdaluje od Slunce?

Země
Země
Pozorovatelé oblohy se tisíce let pokoušeli změřit vzdálenost Země od Slunce. Ve třetím století před Kristem patrně jako první hovořil o heliocentrickém uspořádání naší Sluneční soustavy Aristarchos ze Samu, přičemž odhadoval, že Slunce může být 20krát dále od Země než Měsíc. Jedná se sice o nepřesné údaje, ale použitá metoda výpočtu byla správná. Ve skutečnosti je vzdálenost Země od Slunce 400krát větší než vzdálenost mezi Zemí a Měsícem.

V průběhu 20. století astronomové mnohem lépe porozuměli základním vesmírným rozměrům - vzdálenost mezi Zemí a Sluncem byla označena jako astronomická jednotka (AU - Astronomical Unit). Současná velikost astronomické jednotky se ustálila na hodnotě 149 597 870,691 km.

Existence tohoto precizního měřítka umožnila ruským vědcům Georgiji A. Krasinskému a Viktoru A. Brumbergovi, kteří se zabývali nebeskou mechanikou, vypočítat v roce 2004, že Slunce a Země se od sebe postupně vzdalují. Rychlost vzdalování není příliš veliká - nějakých 15 cm za rok - avšak pořád je to 100krát více, než činí chyba měření. Něco musí opravdu postrkovat Zemi dále od Slunce. Ale co to je?

Jednou z možností je, že Slunce ztrácí část své hmoty v důsledku erupcí a slunečního větru, čímž postupně klesá jeho gravitační přitažlivost. Další možná vysvětlení počítají se změnami gravitační konstanty, s efektem rozpínání vesmíru, a dokonce i s účinkem tzv. temné (skryté) hmoty. Ani jedna z možností však neposkytla uspokojivé vysvětlení.

Slabé slapové síly

Takaho Miura (Hirosaki Univesrity, Japonsko) a tři jeho spolupracovníci se domnívají, že znají odpověď. V článku předkládaném k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics tvrdí, že Slunce a Země jsou doslova tlačeny pryč od sebe v důsledku jejich vzájemného slapového ovlivňování.

Jedná se o stejný proces, který pozvolna vede ke vzdalování Měsíce od Země: slapové síly Měsíce, které způsobují na Zemi příliv a odliv, postupně přeměňují rotační energii Země na oběžný pohyb Měsíce. To má za následek zvětšování vzdálenosti Měsíce od Země přibližně o 4 cm za rok a zpomalování zemské rotace o 0,000017 sekundy (o stejnou hodnotu se tedy za rok prodlouží délka dne).

Podobně tým japonských astronomů předpokládá, že gravitace naší planety nepatrně avšak vytrvale působí na Slunce. Vypočítali, že díky Zemi se rychlost rotace Slunce zpomalí o 3 milisekundy za 100 let (0,00003 s/rok). A to i přesto, že hmotnost Slunce 333 000krát převyšuje hmotnost Země. V souladu s tímto vysvětlením se vzdálenost mezi Zemí a Sluncem zvětšuje o výše uvedených 15 cm/rok.

Zdroj: newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »