Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Průvodce měsíčními útvary dokončen!

Průvodce měsíčními útvary dokončen!

Průvodce měsíčními útvary. Zdroj: Prohlídka Měsíce.
Průvodce měsíčními útvary. Zdroj: Prohlídka Měsíce.
Měsíc je zdaleka nejsnadněji pozorovatelným objektem na pozemské obloze. K jeho prohlížení nepotřebujeme temné nebe, příliš výkonný dalekohled ani žádné další speciální vybavení. Kolik astronomických nadšenců se však na Měsíci vyzná a kolik z nich dokáže o některých měsíčních útvarech něco povědět? Chcete-li měsíční svět blíže poznat, snad vám pomůže právě dokončený Průvodce měsíčními útvary.

Myšlenka vytvořit Průvodce po Měsíci je stará už dvacet let. Díky Amatérské prohlídce oblohy tehdy vznikl program Amatérská prohlídka Měsíce, jehož cílem bylo vzbudit zájem o prohlížení našeho kosmického souseda. Za deset let činnosti tohoto spolku se hrstce nadšenců podařilo pořídit na 1170 zápisů z prohlídek a stovky kreseb měsíčního povrchu. Po několika letech shromažďování pozorování jsem však pochopil, že je nad lidské síly, aby skupinka mnohdy teprve začínajících pozorovatelů vysněného průvodce zvládla vytvořit. Proto jsem ze svého původního plánu slevil a začal zvolna připravovat Průvodce ne po celém Měsíci, ale jen po několika vybraných útvarech.

V Průvodci měsíčními útvary proto najdete dvanáct měsíčních útvarů, které jsou významnými a velmi dobře pozorovatelnými zástupci svého druhu - jednoduchý kráter (Linné), zdvojený kráter (Messier a Messier A), komplexní kráter (Koperník), kráter s postiženým dnem (Gassendi), kráter vyplněný lávou (Plato), velkou impaktní pánev (pánev Orientale), lunární pohoří (Alpy), lunární sopky (dómy u kráteru Arago), "lávové" koryto (Schröterovo údolí), zlom (Přímý zlom), místo zasypané sopečným materiálem (skvrny v kráteru Alphonsus) a poklesovou strukturu (Ariadaeova brázda).

U každého z útvarů najdete stručný popis jeho viditelnosti, původ jeho pojmenování a jednoduché vysvětlení vzniku. Průvodce přináší především popis každého útvaru za různých světelných podmínek tak, abyste získali co možná nejlepší přehled o jeho vzhledu v průběhu celého lunárního dne. K tomu slouží aktuální předpověď pro každý důležitý okamžik - stačí kliknout na příslušné colongitudo (to udává polohu rozhraní mezi světlem a stínem, což výrazně ovlivňuje vzhled jednotlivých měsíčních útvarů) a hned víte, kdy máte na příslušné místo zamířit svůj dalekohled!

V přehledu útvarů nechybí jednoduchá mapka s vyznačenými polohami všech dvanácti vybraných útvarů a poloha v mapě GoogleMoon. Na sociální síti Facebook pak tohoto Průvodce doplňuje speciální stránka s aktuálními zprávami o viditelnosti vybraných útvarů.

Tento Průvodce je věnován všem, kteří chtějí blíže poznat měsíční útvary nebo prostě obdivují neobvyklé kouzlo lunární krajiny. Snad se Průvodce stane užitečným pomocníkem i pro demonstrátory hvězdáren nebo těch, kteří se snaží zachytit zajímavá stínová představení ať už pomocí kresby nebo fotografie. Autor děkuje především Pavlovi Karasovi za přípravu skriptu pro výpočet colongituda, Milanovi Blažkovi za jeho dlouholetá pozorování a podporu, Antonínu Rüklovi za nejlepší atlas Měsíce na světě, Haroldu Hillovi za lunární inspiraci a Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně za možnost využívat dalekohledy k prohlídkám Měsíce. Velký dík patří i všem fotografům, kteří poskytli své báječné výtvory: Aquarius, Wolfgang Paech, Wes Higgins, Thomas Williamson, Alan Friedman a Zac Pujic.

Na hlavní stránku Průvodce měsíčními útvary se dostanete kliknutím na tento odkaz.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »