Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Průvodce měsíčními útvary dokončen!

Průvodce měsíčními útvary dokončen!

Průvodce měsíčními útvary. Zdroj: Prohlídka Měsíce.
Průvodce měsíčními útvary. Zdroj: Prohlídka Měsíce.
Měsíc je zdaleka nejsnadněji pozorovatelným objektem na pozemské obloze. K jeho prohlížení nepotřebujeme temné nebe, příliš výkonný dalekohled ani žádné další speciální vybavení. Kolik astronomických nadšenců se však na Měsíci vyzná a kolik z nich dokáže o některých měsíčních útvarech něco povědět? Chcete-li měsíční svět blíže poznat, snad vám pomůže právě dokončený Průvodce měsíčními útvary.

Myšlenka vytvořit Průvodce po Měsíci je stará už dvacet let. Díky Amatérské prohlídce oblohy tehdy vznikl program Amatérská prohlídka Měsíce, jehož cílem bylo vzbudit zájem o prohlížení našeho kosmického souseda. Za deset let činnosti tohoto spolku se hrstce nadšenců podařilo pořídit na 1170 zápisů z prohlídek a stovky kreseb měsíčního povrchu. Po několika letech shromažďování pozorování jsem však pochopil, že je nad lidské síly, aby skupinka mnohdy teprve začínajících pozorovatelů vysněného průvodce zvládla vytvořit. Proto jsem ze svého původního plánu slevil a začal zvolna připravovat Průvodce ne po celém Měsíci, ale jen po několika vybraných útvarech.

V Průvodci měsíčními útvary proto najdete dvanáct měsíčních útvarů, které jsou významnými a velmi dobře pozorovatelnými zástupci svého druhu - jednoduchý kráter (Linné), zdvojený kráter (Messier a Messier A), komplexní kráter (Koperník), kráter s postiženým dnem (Gassendi), kráter vyplněný lávou (Plato), velkou impaktní pánev (pánev Orientale), lunární pohoří (Alpy), lunární sopky (dómy u kráteru Arago), "lávové" koryto (Schröterovo údolí), zlom (Přímý zlom), místo zasypané sopečným materiálem (skvrny v kráteru Alphonsus) a poklesovou strukturu (Ariadaeova brázda).

U každého z útvarů najdete stručný popis jeho viditelnosti, původ jeho pojmenování a jednoduché vysvětlení vzniku. Průvodce přináší především popis každého útvaru za různých světelných podmínek tak, abyste získali co možná nejlepší přehled o jeho vzhledu v průběhu celého lunárního dne. K tomu slouží aktuální předpověď pro každý důležitý okamžik - stačí kliknout na příslušné colongitudo (to udává polohu rozhraní mezi světlem a stínem, což výrazně ovlivňuje vzhled jednotlivých měsíčních útvarů) a hned víte, kdy máte na příslušné místo zamířit svůj dalekohled!

V přehledu útvarů nechybí jednoduchá mapka s vyznačenými polohami všech dvanácti vybraných útvarů a poloha v mapě GoogleMoon. Na sociální síti Facebook pak tohoto Průvodce doplňuje speciální stránka s aktuálními zprávami o viditelnosti vybraných útvarů.

Tento Průvodce je věnován všem, kteří chtějí blíže poznat měsíční útvary nebo prostě obdivují neobvyklé kouzlo lunární krajiny. Snad se Průvodce stane užitečným pomocníkem i pro demonstrátory hvězdáren nebo těch, kteří se snaží zachytit zajímavá stínová představení ať už pomocí kresby nebo fotografie. Autor děkuje především Pavlovi Karasovi za přípravu skriptu pro výpočet colongituda, Milanovi Blažkovi za jeho dlouholetá pozorování a podporu, Antonínu Rüklovi za nejlepší atlas Měsíce na světě, Haroldu Hillovi za lunární inspiraci a Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně za možnost využívat dalekohledy k prohlídkám Měsíce. Velký dík patří i všem fotografům, kteří poskytli své báječné výtvory: Aquarius, Wolfgang Paech, Wes Higgins, Thomas Williamson, Alan Friedman a Zac Pujic.

Na hlavní stránku Průvodce měsíčními útvary se dostanete kliknutím na tento odkaz.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »