Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První data o kometě Borrelly
Pavel Koten Vytisknout článek

První data o kometě Borrelly

Na tiskové konferenci byly představeny první, předběžné výsledky blízkého průletu sondy Deep Space 1 okolo komety Borrelly. Sonda pořídila dosud nejpodrobnější snímky kometárního jádra. Jádro komety svým tvarem připomíná bowlingovou kuželku. Délka jádra je 8 km, šířka 4 km. Nejlepší dosažené rozlišení na snímcích je 45 m na pixel, což je lepší rozlišení než na snímcích jádra komety Halley pořízenými sondou Giotto v roce 1986. Na povrchu jádra jsou patrné světlé a tmavé oblasti. Světlejší oblasti jsou souvisí s několika pozorovanými výtrysky prachu a plynu. Tyto výtrysky jsou spojovány s prasklinami na "krku" kuželky, které mohou vést v budoucnosti k rozpadu komety. Povrch je velmi členitý, mnohem více než se původně předpokládalo, a je tvořen velmi tmavým materiálem. Na jeho složení si musíme ještě několik týdnů počkat než budou analyzována data pořízená infračerveným spektrometrem. Iontový a elektronový spektrometr odhalil jinou zajímavost. Předběžný pohled na data ukazuje, že jádro komety není ve středu komy, ale je posunuto poněkud stranou. To by mohlo být způsobeno právě výtrysky viditelnými na černobílých snímcích. Vědci jsou nadšeni kvalitou získaných dat a také nečekaně bezproblémovým průběhem přiblížení obou těles. Technické poznatky získané při tomto setkání budou prospěšné i pro budoucí výpravy ke kometám.
Zdroj: JPL Press release ze dne 25. září
PK




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »