Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Prvotní oceán na Marsu potvrzen?

Prvotní oceán na Marsu potvrzen?

Předpokládaná poloha prvotního oceánu planety Mars
Předpokládaná poloha prvotního oceánu planety Mars
Mars Express - kosmická sonda Evropské kosmické agentury ESA - získala a poslala na Zemi přesvědčivé důkazy o existenci oceánu, který v minulosti pokrýval část povrchu Marsu. K pátrání po dávném oceánu sonda používala radar, s jehož pomocí se podařilo odhalit sedimenty usazené na dně oceánu, který se nacházel v prostoru ohraničeném pradávným pobřežím, jehož stopy byly na Marsu zaregistrovány již dříve.

Palubní radar s názvem MARSIS byl uveden do činnosti v roce 2005 a od té doby sbíral data o povrchových a podpovrchových strukturách rudé planety. Jérémie Mouginot, Institut de Planétologie et d'Astrophysique de Grenoble (IPAG) a University of California, Irvine, analyzoval společně se svými spolupracovníky data získaná za dva roky činnosti radaru a dospěl k závěru, že nížiny na severní polokouli Marsu jsou pokryty horninou o nízké hustotě.

"Toto zjištění jsme interpretovali tak, že přítomné usazeniny mohou být bohaté na vodní led," říká Jérémie Mouginot. "To je jasný nový důkaz, že se v dávné minulosti v této oblasti nacházel velký oceán."

Přítomnost oceánu na povrchu Marsu v jeho dávné minulosti byla předpokládána již dříve a rozložení místa jeho výskytu ohraničené pobřežím bylo provizorně vyznačeno na snímcích pořízených různými kosmickými sondami. Avšak stále zůstávaly sporné otázky.

Astronomové předpokládají přítomnost dvou časově oddělených oceánů: jeden existoval přibližně před 4 miliardami roků, kdy na Marsu převládalo teplé období; druhý oceán se objevil před 3 miliardami roků, kdy roztál podpovrchový led pravděpodobně jako důsledek zvýšené "geotermální" aktivity, kdy vytvořená obrovská koryta odváděla vodu do níže položených oblastí.

Evropská sonda Mars Express nad povrchem Marsu
Evropská sonda Mars Express nad povrchem Marsu
"Radar MARSIS byl schopen proniknout hluboko pod povrch a odhalit stavbu a strukturu horniny 60 až 80 m pod povrchem planety," říká Wlodek Kofman, vedoucí týmu na IPAG, který má na starosti radar sondy Mars Express. "V celém rozsahu zkoumaných hloubek jsme nacházeli důkazy přítomnosti sedimentárního materiálu a vodního ledu."

Sedimenty odhalené radarem MARSIS jsou oblasti s nízkou odrazivostí použitého rádiového signálu. Takovéto sedimenty jsou typické pro zrnitý materiál s nízkou hustotou, který byl v důsledku vodní eroze odnášen pryč do místa definitivního uložení.

Tento pozdější (mladší) oceán však byl jen dočasný. Během maximálně několika miliónů roků, jak odhaduje Jérémie Mouginot, voda buď zamrzla zpátky do horniny a byla znovu uchovávána v podpovrchových vrstvách a nebo se změnila v páru a stoupala pozvolna do atmosféry.

"Nemyslím si, že tento oceán se na Marsu vyskytoval dostatečně dlouhou dobu na to, aby se zde mohl vyvíjet život."

Za účelem hledání důkazů existence života se musí astrobiologové "podívat" do dávnější minulosti Marsu, do doby, kdy kapalná voda existovala na jeho povrchu mnohem delší dobu. Nicméně tato vědecká práce poskytuje doposud nejlepší důkazy, že na povrchu Marsu existovala kapalná voda. Její další výzkum poodhalí roli kapalné vody v geologické historii planety Mars.

"Dřívější výsledky výzkumu vody na Marsu prostřednictvím sondy Mars Express vycházely ze studia pořízených fotografií a určeného mineralogického složení povrchu, stejně tak z výzkumu atmosféry. Nyní máme k dispozici pohled radaru do podpovrchových vrstev planety," říká Olivier Witasse, vědecký pracovník ESA.

"To přidává nové poznatky k vyřešení záhady, avšak otázka stále zůstává: Kam se poděla veškerá voda z planety Mars?"

Kosmická sonda Mars Express pokračuje dál ve výzkumu rudé planety.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »