Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Prvotní oceán na Marsu potvrzen?

Prvotní oceán na Marsu potvrzen?

Předpokládaná poloha prvotního oceánu planety Mars
Předpokládaná poloha prvotního oceánu planety Mars
Mars Express - kosmická sonda Evropské kosmické agentury ESA - získala a poslala na Zemi přesvědčivé důkazy o existenci oceánu, který v minulosti pokrýval část povrchu Marsu. K pátrání po dávném oceánu sonda používala radar, s jehož pomocí se podařilo odhalit sedimenty usazené na dně oceánu, který se nacházel v prostoru ohraničeném pradávným pobřežím, jehož stopy byly na Marsu zaregistrovány již dříve.

Palubní radar s názvem MARSIS byl uveden do činnosti v roce 2005 a od té doby sbíral data o povrchových a podpovrchových strukturách rudé planety. Jérémie Mouginot, Institut de Planétologie et d'Astrophysique de Grenoble (IPAG) a University of California, Irvine, analyzoval společně se svými spolupracovníky data získaná za dva roky činnosti radaru a dospěl k závěru, že nížiny na severní polokouli Marsu jsou pokryty horninou o nízké hustotě.

"Toto zjištění jsme interpretovali tak, že přítomné usazeniny mohou být bohaté na vodní led," říká Jérémie Mouginot. "To je jasný nový důkaz, že se v dávné minulosti v této oblasti nacházel velký oceán."

Přítomnost oceánu na povrchu Marsu v jeho dávné minulosti byla předpokládána již dříve a rozložení místa jeho výskytu ohraničené pobřežím bylo provizorně vyznačeno na snímcích pořízených různými kosmickými sondami. Avšak stále zůstávaly sporné otázky.

Astronomové předpokládají přítomnost dvou časově oddělených oceánů: jeden existoval přibližně před 4 miliardami roků, kdy na Marsu převládalo teplé období; druhý oceán se objevil před 3 miliardami roků, kdy roztál podpovrchový led pravděpodobně jako důsledek zvýšené "geotermální" aktivity, kdy vytvořená obrovská koryta odváděla vodu do níže položených oblastí.

Evropská sonda Mars Express nad povrchem Marsu
Evropská sonda Mars Express nad povrchem Marsu
"Radar MARSIS byl schopen proniknout hluboko pod povrch a odhalit stavbu a strukturu horniny 60 až 80 m pod povrchem planety," říká Wlodek Kofman, vedoucí týmu na IPAG, který má na starosti radar sondy Mars Express. "V celém rozsahu zkoumaných hloubek jsme nacházeli důkazy přítomnosti sedimentárního materiálu a vodního ledu."

Sedimenty odhalené radarem MARSIS jsou oblasti s nízkou odrazivostí použitého rádiového signálu. Takovéto sedimenty jsou typické pro zrnitý materiál s nízkou hustotou, který byl v důsledku vodní eroze odnášen pryč do místa definitivního uložení.

Tento pozdější (mladší) oceán však byl jen dočasný. Během maximálně několika miliónů roků, jak odhaduje Jérémie Mouginot, voda buď zamrzla zpátky do horniny a byla znovu uchovávána v podpovrchových vrstvách a nebo se změnila v páru a stoupala pozvolna do atmosféry.

"Nemyslím si, že tento oceán se na Marsu vyskytoval dostatečně dlouhou dobu na to, aby se zde mohl vyvíjet život."

Za účelem hledání důkazů existence života se musí astrobiologové "podívat" do dávnější minulosti Marsu, do doby, kdy kapalná voda existovala na jeho povrchu mnohem delší dobu. Nicméně tato vědecká práce poskytuje doposud nejlepší důkazy, že na povrchu Marsu existovala kapalná voda. Její další výzkum poodhalí roli kapalné vody v geologické historii planety Mars.

"Dřívější výsledky výzkumu vody na Marsu prostřednictvím sondy Mars Express vycházely ze studia pořízených fotografií a určeného mineralogického složení povrchu, stejně tak z výzkumu atmosféry. Nyní máme k dispozici pohled radaru do podpovrchových vrstev planety," říká Olivier Witasse, vědecký pracovník ESA.

"To přidává nové poznatky k vyřešení záhady, avšak otázka stále zůstává: Kam se poděla veškerá voda z planety Mars?"

Kosmická sonda Mars Express pokračuje dál ve výzkumu rudé planety.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »