Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Radarové snímky asteroidu 1998 WT24

Radarové snímky asteroidu 1998 WT24

Radarové snímky asteroidu 1998 WT24
Autor: NASA/JPL-Caltech/GSSR/NRAO/AUI/NSF

Planetka 1998 WT24 bezpečně prolétla kolem Země 11. 12. 2015 ve vzdálenosti přibližně 4,2 miliónu kilometrů, což odpovídá zhruba jedenácti vzdálenostem Měsíce od Země. Během tohoto průletu použili vědci NASA radioteleskop DSS-14 v Goldstone (Kalifornie) s anténou o průměru 70 metrů a teleskop GBT (Green Bank Telescope) v západní Virginii s anténou o průměru 100 metrů k výzkumu planetky pomocí radarového mapování. Použitím techniky známé jako bistatický radar vytvořili radarové snímky planetky s nejvyšším rozlišením.

To je podruhé, co byl asteroid 1998 WT24 zobrazen pomocí radaru. Poprvé se tak stalo 17. 12. 2001 výhradně pomocí radioteleskopu v Goldstone a bylo zjištěno, že asteroid má tvar brambory o průměru asi 400 metrů. Tento první radarový snímek má rozlišení 19 metrů na pixel (obrazový bod).

Nové radarové snímky dosáhly prostorového rozlišení 7,5 metru na pixel. Byly získány použitím radioteleskopu DSS-14, který vysílal mikrovlnné záření o vysokém výkonu směrem k asteroidu. Radarová ozvěna signálu odražená od povrchu planetky byla zachycena prostřednictvím většího radioteleskopu GRB.

Díky zvýšenému rozlišení můžeme spatřit na povrchu planetky horské hřebeny a prohlubně v mnohem větším detailu,“ říká Shantanu Naidu, vědecký pracovník NASA na Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně, který spolupracoval s týmem radaru a sestavil plán pozorování průletu planetky. „Jedna až dvě další jasné radarové skvrny, které vyčnívají nad povrch, jsou také pozorovatelné.“

Příští přiblížení asteroidu 1998 WT24 do blízkosti Země se odehraje 11. 11. 2018, kdy bude prolétávat kolem naší planety ve vzdálenosti 52× dále, než je vzdálenost Měsíce od Země (tj. ve vzdálenosti zhruba 20 miliónů kilometrů).

Radar je výkonná technika vhodná pro studium velikosti planetek, jejich tvaru, periody rotace, povrchových útvarů a drsnosti povrchu, a také pro zlepšení výpočtů drah asteroidů. Pomocí radaru lze měřit rychlosti a vzdálenosti planetky, což často umožňuje výpočet dráhy asteroidu mnohem přesněji a do vzdálenější budoucnosti, což by jinak nebylo možné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] public.nrao.edu
[2] neo.jpl.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Asteroid 1998 WT24, Radarový snímek


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »