Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Radarové snímky asteroidu 1998 WT24

Radarové snímky asteroidu 1998 WT24

Radarové snímky asteroidu 1998 WT24
Autor: NASA/JPL-Caltech/GSSR/NRAO/AUI/NSF

Planetka 1998 WT24 bezpečně prolétla kolem Země 11. 12. 2015 ve vzdálenosti přibližně 4,2 miliónu kilometrů, což odpovídá zhruba jedenácti vzdálenostem Měsíce od Země. Během tohoto průletu použili vědci NASA radioteleskop DSS-14 v Goldstone (Kalifornie) s anténou o průměru 70 metrů a teleskop GBT (Green Bank Telescope) v západní Virginii s anténou o průměru 100 metrů k výzkumu planetky pomocí radarového mapování. Použitím techniky známé jako bistatický radar vytvořili radarové snímky planetky s nejvyšším rozlišením.

To je podruhé, co byl asteroid 1998 WT24 zobrazen pomocí radaru. Poprvé se tak stalo 17. 12. 2001 výhradně pomocí radioteleskopu v Goldstone a bylo zjištěno, že asteroid má tvar brambory o průměru asi 400 metrů. Tento první radarový snímek má rozlišení 19 metrů na pixel (obrazový bod).

Nové radarové snímky dosáhly prostorového rozlišení 7,5 metru na pixel. Byly získány použitím radioteleskopu DSS-14, který vysílal mikrovlnné záření o vysokém výkonu směrem k asteroidu. Radarová ozvěna signálu odražená od povrchu planetky byla zachycena prostřednictvím většího radioteleskopu GRB.

Díky zvýšenému rozlišení můžeme spatřit na povrchu planetky horské hřebeny a prohlubně v mnohem větším detailu,“ říká Shantanu Naidu, vědecký pracovník NASA na Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně, který spolupracoval s týmem radaru a sestavil plán pozorování průletu planetky. „Jedna až dvě další jasné radarové skvrny, které vyčnívají nad povrch, jsou také pozorovatelné.“

Příští přiblížení asteroidu 1998 WT24 do blízkosti Země se odehraje 11. 11. 2018, kdy bude prolétávat kolem naší planety ve vzdálenosti 52× dále, než je vzdálenost Měsíce od Země (tj. ve vzdálenosti zhruba 20 miliónů kilometrů).

Radar je výkonná technika vhodná pro studium velikosti planetek, jejich tvaru, periody rotace, povrchových útvarů a drsnosti povrchu, a také pro zlepšení výpočtů drah asteroidů. Pomocí radaru lze měřit rychlosti a vzdálenosti planetky, což často umožňuje výpočet dráhy asteroidu mnohem přesněji a do vzdálenější budoucnosti, což by jinak nebylo možné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] public.nrao.edu
[2] neo.jpl.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Asteroid 1998 WT24, Radarový snímek


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »