Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Radiace na povrchu Marsu a pilotované lety

Radiace na povrchu Marsu a pilotované lety

Rozmístění vědeckých přístrojů na Curiosity Autor: NASA
Rozmístění vědeckých přístrojů na Curiosity
Autor: NASA
Už několik desetiletí se hovoří – tu méně vážně, tu seriozněji – o realizaci pilotovaného letu na planetu Mars. Jedním z vážných problémů, který je nutné vyřešit, je ochrana posádky před radiací (během letu a po přistání na Marsu nebudou kosmonauti pod ochranou zemského magnetického pole). Přesnější informace o intenzitě záření při letu na Mars poskytly nejnovější kosmické sondy, především americká pojízdná laboratoř Curiosity.

Vysoká úroveň radiace je jednou z hlavních překážek pro uskutečnění pilotovaných výprav na rudou planetu. Od okamžiku přistání na povrchu Marsu počátkem srpna 2012 robot Curiosity nepřetržitě registroval radiační pozadí na planetě Mars pomocí přístroje RAD (Radiation Assessment Detector) a získaná data předával na Zemi. Donald Hassler (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado, USA) se svými spolupracovníky analyzoval úroveň radiace na Marsu za posledních 300 dnů a tato data převedl do „srozumitelného“ jazyka.

V oblasti kráteru Gale, kde se robot Curiosity nachází, byla naměřena průměrná denní dávka kosmického záření ze vzdáleného vesmíru a energetických částic ze Slunce v hodnotě 0,67 milisievertů. Pro porovnání: člověk je krátkodobě vystaven při RTG plic hodnotě 0,02 milisievertů. (Průměrná dávka záření z přírodních zdrojů – zemské kůry a kosmického pozadí – je 2,2 milisievertu za rok.) Během desetiměsíční periody měření však nedošlo k žádné větší sluneční bouři, která by zasáhla planetu Mars. Více než 95 % radiace tak mělo původ v kosmickém záření.

Dávky záření, kterým jsou vystaveni kosmonauti Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI
Dávky záření, kterým jsou vystaveni kosmonauti
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI
Závěry z monitorování intenzity radiace na povrchu Marsu poskytly další informace k přesnému zjištění předpokládané celkové dávky záření během cesty na Mars a zpět v rámci budoucí pilotované mise na Mars. Celková dávka záření, kterou zaregistroval přístroj na palubě Curiosity během cesty na Mars a na povrchu planety vede k závěru, že souhrnná dávka záření, kterému bude vystavena posádka během letu na Mars a zpět na Zemi za stejného stavu sluneční aktivity, bude přibližně 1 000 milisievertů (tj. 1 sievert).

Dlouhodobé sledování lidské populace ukazuje, že vystavení radiaci zvyšuje u lidí riziko rakoviny. Vystavení dávce 1 000 milisievertů vede k 5% zvýšení možnosti zhoubného onemocnění rakovinou. Současné limity NASA pro kosmonauty pracující na nízké oběžné dráze kolem Země jsou striktně dány: pobyt v kosmu může vést maximálně ke zvýšení rizika výskytu rakoviny o 3 %. NASA spolupracuje s institutem Institute of Medicine of the National Academies ke stanovení etiky, principů a směrnic pro zdravotní standardy platné pro dlouhodobé kosmické výpravy.

Hodnoty radiace detekované robotem Curiosity jsou v souladu s dřívějšími předpoklady. Nová data mohou pomoci vědcům a technikům NASA vypracovat přesnější modely za účelem předpovědí radiačního prostředí pro pilotované výpravy a vyvinout nové technologie za účelem ochrany kosmonautů před vlivem kosmického záření během dlouhodobých letů do větších vzdáleností od Země.

„Naše měření poskytla velmi důležité informace pro realizaci pilotované výpravy na Mars,“ říká Donald Hassler. „Průběžně jsme monitorovali radiaci v okolním prostředí a zjistili, že měření účinků velkých slunečních bouří na povrch Marsu v různých fázích cyklu sluneční aktivity může poskytnout potřebná důležitá data. Uskutečněná měření, která provádí pojízdná laboratoř Curiosity, jsou také svázána se sledováním možné obyvatelnosti Marsu. Zdroje záření, které jsou znepokojující pro lidské zdraví, rovněž ovlivňují mikrobiální život, stejně tak i uchování organických látek.“

Data z přístroje RAD pomohou určit, jak hluboko záření proniká a kde už jsou jeho hodnoty tak slabé, že by dovolovaly udržení jednoduchého života. Až bude tato informace jasná, budeme moci vyslat na Mars robota, který z této hloubky odebere pomocí vrtáku vzorky horniny a bude pátrat po případném marťanském životě.

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »