Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Curiosity objevil podivné kameny připomínající květy

Rover Curiosity objevil podivné kameny připomínající květy

Kamera MAHLI na palubě roveru Curiosity vyfotografovala tyto zajímavé útvary podobné květu
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS/Kevin M. Gill

Pojízdná vědecká laboratoř Curiosity pořídila na povrchu Marsu fotografie nádherných struktur. Zatímco zmíněný objekt vypadá jako maličký květ nebo dokonce snad jakýsi útvar organického původu, vědecký tým kolem roveru Curiosity potvrdil, že tento objekt je minerální srůst s křehkou strukturou, který byl vytvořen minerály vysráženými z vody.

Curiosity ve skutečnosti spatřil tento typ charakteristických útvarů již dříve. Jsou označovány jako diagenetické krystalické shluky (tedy shluky tvořené rekombinací nebo novým uspořádáním minerálů), přičemž tyto struktury jsou složeny z trojrozměrných krystalických shluků, pravděpodobně vytvořených kombinací různých minerálů. Abigail Fraemanová, zástupce vědeckého týmu pro Curiosity, uvedla na Twitteru, že tyto struktury, které byly pozorovány již dříve, jsou tvořeny solemi nazývanými sulfáty neboli sírany.

Z výzkumu dřívějších struktur podobných těm nyní objeveným na Marsu bylo zjištěno, že se jedná o útvary zanořené do horniny, která postupem času erodovala. Tyto shluky minerálů se nicméně zdají být dostatečně odolné vůči erozi.

Kamera MAHLI na palubě roveru Curiosity vyfotografovala tyto zajímavé útvary podobné květu Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS/Kevin M. Gill
Kamera MAHLI na palubě roveru Curiosity vyfotografovala tyto zajímavé útvary podobné květu
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS/Kevin M. Gill
Jiné pojmenování pro tyto struktury je konkrece neboli srůsty, na které si můžeme pamatovat z výzkumu, který dříve prováděl rover Opportunity. Ten objevil útvary přezdívané „blueberries“, tj. borůvky, protože byly malé a měly tvar kuliček. Sférické konkrece můžete vidět hned vedle květům podobným útvarům na publikovaném snímku.

Vědecký tým roveru Curiosity spatřil tyto výtvory počátkem minulého týdne a pojmenoval je „Blackthorn Salt“, tj. solný trnkový keř. K pořízení této detailní fotografie vědci použili kameru MAHLI (Mars Hand Lens Imager) na palubě Curiosity. Tato kamera plní pro rover funkci příručního zvětšovacího skla, které geologové obvykle nosí s sebou do terénu. Detailní snímky z kamery NAHLI odhalily minerály a různé textury na povrchu těchto kamenů.

Rover Curiosity objevil ještě jeden druh útvarů podobných květu v roce 2013 a rover Spirit zase nalezl podobně vypadající kameny, které obdržely pojmenování „cauliflower“, tj. květák, protože jejich hrbolatý povrch připomíná výrůstky této zeleniny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Konkrece podobné květu, Rover Curiosity


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »