Proč ubylo planet? Kam zmizel Pluto a další nově objevené planety? To je téma, které teď zajímá snad všechny příznivce astronomie a nejen je. Na hvězdárně v Hradci Králové se tento víkend koná velmi netradičně pojatá přednáška.
Ačkoli pozvánka na tuto přednášku připomíná parte, nebudeme používat lopaty a krumpáče. Těleso nazvané Pluto nezaniklo, nebylo zrušeno ani ze sluneční soustavy nezmizelo. Vypadá stejně jako dřív, jen už není na seznamu planet. Nikdy na něj totiž nepatřilo. Většina astronomů to tušila už dávno, ale dohodli se na tom až letos. Někteří však s dohodou stále nesouhlasí. Přednáška přinese vysvětlení proč Pluto není planetou a pohled do historie, z něhož vyplývá, že stejná situace tady už několikrát byla. Naposledy před 150 lety, kdy ze seznamu planet vypadla malá tělesa, pro něž byla zavedena nová kategorie planetek. Dozvíte se i pikantní podrobnosti z průběhu jednání o počtu planet. Bude-li to pohřeb Pluta, pak to bude nejveselejší smuteční rozloučení v pozorovatelném vesmíru. Přijďte se pobavit na pohřeb 7. října 2006 od 17 hodin. Přednášející měl možnost se účastnit diskusí o definici planety na pražském Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie.
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.
Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
