Proč ubylo planet? Kam zmizel Pluto a další nově objevené planety? To je téma, které teď zajímá snad všechny příznivce astronomie a nejen je. Na hvězdárně v Hradci Králové se tento víkend koná velmi netradičně pojatá přednáška.
Ačkoli pozvánka na tuto přednášku připomíná parte, nebudeme používat lopaty a krumpáče. Těleso nazvané Pluto nezaniklo, nebylo zrušeno ani ze sluneční soustavy nezmizelo. Vypadá stejně jako dřív, jen už není na seznamu planet. Nikdy na něj totiž nepatřilo. Většina astronomů to tušila už dávno, ale dohodli se na tom až letos. Někteří však s dohodou stále nesouhlasí. Přednáška přinese vysvětlení proč Pluto není planetou a pohled do historie, z něhož vyplývá, že stejná situace tady už několikrát byla. Naposledy před 150 lety, kdy ze seznamu planet vypadla malá tělesa, pro něž byla zavedena nová kategorie planetek. Dozvíte se i pikantní podrobnosti z průběhu jednání o počtu planet. Bude-li to pohřeb Pluta, pak to bude nejveselejší smuteční rozloučení v pozorovatelném vesmíru. Přijďte se pobavit na pohřeb 7. října 2006 od 17 hodin. Přednášející měl možnost se účastnit diskusí o definici planety na pražském Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie.
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.
Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
