Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rozloučení s Plutem na hvězdárně v Hradci Králové
Veselý Jan Vytisknout článek

Rozloučení s Plutem na hvězdárně v Hradci Králové

pluto-parte.jpg
Proč ubylo planet? Kam zmizel Pluto a další nově objevené planety? To je téma, které teď zajímá snad všechny příznivce astronomie a nejen je. Na hvězdárně v Hradci Králové se tento víkend koná velmi netradičně pojatá přednáška.

Ačkoli pozvánka na tuto přednášku připomíná parte, nebudeme používat lopaty a krumpáče. Těleso nazvané Pluto nezaniklo, nebylo zrušeno ani ze sluneční soustavy nezmizelo. Vypadá stejně jako dřív, jen už není na seznamu planet. Nikdy na něj totiž nepatřilo. Většina astronomů to tušila už dávno, ale dohodli se na tom až letos. Někteří však s dohodou stále nesouhlasí. Přednáška přinese vysvětlení proč Pluto není planetou a pohled do historie, z něhož vyplývá, že stejná situace tady už několikrát byla. Naposledy před 150 lety, kdy ze seznamu planet vypadla malá tělesa, pro něž byla zavedena nová kategorie planetek. Dozvíte se i pikantní podrobnosti z průběhu jednání o počtu planet. Bude-li to pohřeb Pluta, pak to bude nejveselejší smuteční rozloučení v pozorovatelném vesmíru. Přijďte se pobavit na pohřeb 7. října 2006 od 17 hodin. Přednášející měl možnost se účastnit diskusí o definici planety na pražském Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie.

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »