Proč ubylo planet? Kam zmizel Pluto a další nově objevené planety? To je téma, které teď zajímá snad všechny příznivce astronomie a nejen je. Na hvězdárně v Hradci Králové se tento víkend koná velmi netradičně pojatá přednáška.
Ačkoli pozvánka na tuto přednášku připomíná parte, nebudeme používat lopaty a krumpáče. Těleso nazvané Pluto nezaniklo, nebylo zrušeno ani ze sluneční soustavy nezmizelo. Vypadá stejně jako dřív, jen už není na seznamu planet. Nikdy na něj totiž nepatřilo. Většina astronomů to tušila už dávno, ale dohodli se na tom až letos. Někteří však s dohodou stále nesouhlasí. Přednáška přinese vysvětlení proč Pluto není planetou a pohled do historie, z něhož vyplývá, že stejná situace tady už několikrát byla. Naposledy před 150 lety, kdy ze seznamu planet vypadla malá tělesa, pro něž byla zavedena nová kategorie planetek. Dozvíte se i pikantní podrobnosti z průběhu jednání o počtu planet. Bude-li to pohřeb Pluta, pak to bude nejveselejší smuteční rozloučení v pozorovatelném vesmíru. Přijďte se pobavit na pohřeb 7. října 2006 od 17 hodin. Přednášející měl možnost se účastnit diskusí o definici planety na pražském Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie.
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.
Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Vznikala za počasí -2°C bezvětří téměř ideální. Kometa zaznamenaná přibližně na 1/3 vzdálenosti mezi hvězdou Markab k Sheatu v Pegase přesněji
RA/DEC 23h 07m +19°51' Jasností mi připomíná časy s podzimním Lemmonem někdy na přelomu září a října
