Saturnovy prstence mají vlastní atmosféru
Objev byl učiněn pomocí dvou přístrojů, na jejichž vývoji se podíleli evropští odborníci: INMS (Ion and Neutral Mass Spectrometer), zhotovený ve spolupráci USA a Německa, a CAPS (Cassini Plasma Spectrometer), na jehož vývoji se podíleli vědci z USA, Finska, Maďarska, Francie, Norska a Velké Británie.
Saturnovy prstence jsou složeny z menších i větších kusů vodního ledu, které jsou promíchány s částečkami prachu a drobnými kamennými úlomků. Prstence jsou mimořádně tenké: při jejich průměru více než 250 000 km nepřevyšuje jejich tloušťka 1,5 km.
Přes svůj působivý vzhled jsou prstence velice řídké, obsahují tedy velice malé množství hmoty. Kdybychom z veškerého materiálu prstenců vytvořili jedno těleso, jeho průměr by pravděpodobně nepřesáhl 100 km.
O původu prstenců nemají zatím astronomové zcela jasno. V dřívějších dobách si mysleli, že vznikly prakticky současně se vznikem planety před 4 miliardami roků z materiálu, který se nespotřeboval na stavbu planety a soustavu jejích měsíců. Jiní astronomové zase předpokládají, že za vznik prstence může kometa, která se přiblížila velice blízko k planetě Saturn. Jádro komety bylo roztrháno gravitační silou planety. Pravděpodobný je i předpoklad, že jeden ze Saturnových měsíců se srazil se "zbloudilým" asteroidem, který jej rozbil na drobné kousky, z nichž jsou nyní zformovány Saturnovy prstence.
Soustava Saturnových prstenců není stabilní. Aby mohly prstence "přežít" od svého vzniku až po současnost, musí být doplňovány stále pokračujícím procesem, například částicemi hmoty, unikajícími z některého velkého měsíce.
Molekuly vody se z prstenců rychle "vypařují" působením ultrafialového záření Slunce. Tzv. fotodisociací jsou pak rozloženy na vodík a molekulární a atomární kyslík. Lehký vodík záhy uniká do okolního prostoru. Atomy kyslíku a zbývající voda znovu namrzají na částice prstenců v důsledku velice nízkých teplot. To vede ke zvýšené koncentraci kyslíku, objevené sondou Cassini. Andrew Coates (Mullard Space Science Laboratory, University College London) soudí, že pozorovaná atmosféra kolem Saturnových prstenců se udržuje v důsledku působení gravitace a díky vzájemné rovnováze mezi množstvím materiálu, který unikl z prstenců, a doplňovaným materiálem.
Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
