Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy prstence mohou být starší než Sluneční soustava

Saturnovy prstence mohou být starší než Sluneční soustava

Sonda Cassini prolétává mezi Saturnem a prstenci – umělecké ztvárnění
Autor: NASA

Studium dat ze sondy Cassini vede k závěru, že ledové prstence planety Saturn mohou být starší než planety Sluneční soustavy. Nikdo neví přesně, kdy se ikonické prstence Saturnu zformovaly, avšak z nové studie, na které se podíleli i astronomové ze Southwest Research Institute, vyplývá, že mohou být mnohem starší, než si vědci doposud mysleli.

Studie přináší bližší pohled na data pořízená v roce 2017 sondou Cassini, která inspirovala vědce k vypracování několika článků. Z těch dřívějších vyplývá, že prstence vznikly zhruba v době, kdy Zemi obývali dinosauři. Avšak nové studie publikované v letech 2018 a 2019 vyloučily dřívější modely a posouvají formování prstenců do období o několik miliard roků do minulosti, zhruba do doby vzniku samotné planety Saturn a dalších těles Sluneční soustavy.

V novém článku astronom Luke Dones ze Southwest Research Institute a tři francouzští vědci dokazují, že původní modely měly pravděpodobně zpočátku pravdu. Diskuse o věku prstenců se soustředily na data ze sondy Cassini pořízená v roce 2017, kdy sonda poodhalila studnici údajů s oslnivými fotografiemi Saturnových prstenců, které jsou zcela jasně složeny téměř z čistého vodního ledu.

Po ukončení mise sondy Cassini zde bylo několik vědců, kteří tvrdili, že prstence musí být mnohem mladší, než jsme doposud předpokládali. Obvyklé argumenty byly, že prstence, jestliže jsou mnohem starší, měly by být mnohem více zašpiněné jako důsledek četných srážek s meteority,“ říká Luke Dones.

Řada studií navrhuje, že prstence by měly pohlcovat částice tmavého prachu z meteoroidů a postupně tmavnout. Tudíž by nemohly být příliš jasné a čisté, pokud by existovaly ve Sluneční soustavě miliardy roků.

Luke Dones a jeho spolupracovníci Aurélien Crida z Université Côte d’Azur, Sébastien Charnoz z Institut de Physique du Globe de Paris a Hsiang-Wen Hsu z University of Colorado, Boulder, však poukázali na měření sondy Cassini, která prokázala, že prstence nepřetržitě ztrácejí materiál, který padá na planetu Saturn. Tento proces, který je do značné míry záhadou, by mohl být velmi dobře „očistným procesem“ pro led v prstencích a tím je v průběhu času dělat jasnějšími.

Luke Dones se svými spolupracovníky rovněž tvrdí, že jedním z nejzřetelnějších náznaků, že prstence jsou staré, je, že jejich hmotnost je v souladu se současným chápáním toho, jak se prastaré prstence vyvíjely. Prstence se časem rozšiřovaly vlivem satelitů na jejich vnějším okraji a zároveň ztrácely hmotu padající na Saturna na jejich vnitřní okraji. Mnohem hmotnější prstence se rozšiřovaly rychleji, proto velmi hmotný primordiální prstenec může mít v současné době pozorovanou hmotnost.

Není nemožné přesněji určit věk prstenců, avšak potřebujeme vyslat další kosmické sondy k Saturnu, které stráví dlouhou dobu intenzivním studiem samotných prstenců a stejně tak vztahu mezi prstenci a planetou Saturn,“ dodává Luke Dones.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] earthsky.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Saturnovy prstence, Planeta Saturn, Sonda Cassini


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »