Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnův měsíc Iapetus je pokryt cizím prachem

Saturnův měsíc Iapetus je pokryt cizím prachem

Rozdílné polokoule Saturnova měsíce Iapetus
Rozdílné polokoule Saturnova měsíce Iapetus
Iapetus je často označován jako prapodivný měsíc planety Saturn vzhledem k jeho výrazně odlišným polokoulím - jedna je černá jako uhlí, druhá naopak bílá jako čerstvý sníh. Fotografie pořízené sondou Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem planety Saturn, poskytují velmi přesvědčivé důkazy, které vysvětlují, proč tento měsíc vypadá jako jin-jang. Na analýze snímků se podílel vědecký tým odborníků mj. z Cornell University.

"Toto není zrovna ten nejdůležitější problém na světě," říká profesor astronomie Joseph A. Burns, člen výzkumného týmu. "Je to však velká záhada, která zaměstnávala astronomy celá staletí."

Iapeta objevil v roce 1671 Giovanni Domenico Cassini. Nový měsíc na sebe hned upoutal pozornost: bylo možné jej pozorovat pouze na polovině jeho oběhu kolem Saturnu. Na druhé polovině dráhy byl "neviditelný". Cassini správně předpokládal, že za to mohou odlišné vlastnosti povrchu jeho dvou polokoulí - jedna je světlá a druhá naopak tmavá.

Od obrázků měsíce Iapetus, které pořídily sondy Voyager před zhruba 30 roky, potvrzujících zajímavé barevné schéma měsíce, byli vědci bezradní při vysvětlování, zda velký rozdíl mezi světlou a tmavou polokoulí měsíce je důsledkem vnějších částic, dopadajících na jeho povrch z jiných těles, nebo zda tmavý materiál na povrchu je důsledkem jeho vnitřní aktivity. Nyní je zcela jasné, že prach pochází odjinud.

Při studiu snímků ze sondy Cassini, pořízených především během těsného přiblížení v září 2007, astronomové potvrdili, že tmavý vzhled jedné polokoule měsíce Iapetus, pojmenované jako Cassini Regio, je důsledkem toho, že čelní strana měsíce byla bombardována drobnými částicemi pocházejícími z dalšího měsíce Phoebe. Tento měsíc obíhá kolem Saturnu po vzdálenější dráze a v opačném směru než Iapetus.

Je to již letitá teorie, avšak teprve v článku, publikovaném v říjnovém čísle časopisu Nature, oznámili tři astronomové Cornell University objev obrovského prstence částic kolem planety Saturn - o zhruba 10 000krát větší rozloze než proslulý systém doposud známých prstenců - v okolí dráhy měsíce Phoebe. Jeho existence nasvědčuje tomu, že měsíc je zdrojem materiálu pro vytváření nově objeveného prstence. Burns předpokládá, že tento prstenec je právě tou kouřovou "střelnou zbraní", zabezpečující přenos prachu na měsíc Iapetus a další satelity na dráze kolem Saturnu.

Malé bílé krátery, které jsou roztroušeny po tmavé polokouli měsíce Iapetus, ukazují na nános tmavého prachu o tloušťce několika metrů, pokrývající bílý ledový povrch, který odpovídá původnímu povrchu Iapeta. Fotografie rovněž odhalily, že veškerý materiál na čelní straně je mnohem červenější než jasnější zadní polokoule - což je další důkaz, že prach pokrývající přední stranu, pochází z vnějších zdrojů.

Jiné fotografie ukazují, že přechod z tmavé na světlou polokouli není plynulý; jedná se spíše o různorodou skvrnitou oblast, pokrytou světlými a tmavými skvrnami. Astronomové tvrdí, že jejich charakter podporuje dřívější teorie, popsané ve společné práci v časopise Science, že tmavé části měsíce mají tendenci se zahřívat, když na ně dopadá sluneční světlo, což vede k vypařování ledu, uloženého vespod. To způsobuje, že některé tmavé skvrny jsou dokonce ještě tmavší, což vytváří strakatý vzhled povrchu.

Související článek: Nový obrovský Saturnův prstenec.

Zdroj: www.news.cornell
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »