Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnův prstenec G v jiném světle

Saturnův prstenec G v jiném světle

prstenec_G.jpg
Na publikovaném obrázku je zachycen velmi slabý Saturnův prstenec G. Díky zvýšenému kontrastu je dobře vidět, že vnitřní okraj prstence je mimořádně ostře ohraničený. Naopak jeho vnější okraj je velmi difúzní (rozptýlený).

Fotografie prstence G byla pořízena 19. 1. 2006 ve viditelném světle pomocí úzko-úhlé kamery ze vzdálenosti přibližně 1,2 miliónu km od planety Saturn. Rozlišení snímku je 7 km/1 pixel.

Oblastí uvnitř prstence G prolétávala sonda Cassini při svém navedení na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Využila přitom svou velkou anténu jako ochranný štít před poškozením přístrojového vybavení. Během průletu této oblasti do antény sondy několikrát narazila jemná ledová zrníčka, která se v prostoru mezi prstenci F a G nacházejí.

Sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 a na oběžnou dráhu kolem planety Saturn byla navedena 1. 7. 2004. Na jejím vývoji se podílela americká NASA, evropská ESA a italská agentura ISA.

Dne 25. 2. 2006 sonda Cassini prolétla pericentrem (bod na dráze, ležící nejblíže k planetě) své dráhy ve vzdálenosti 337 000 km nad oblačnou pokrývkou planety Saturn. 27. 2. 2006 prolétla sonda již po jedenácté kolem Titanu, největšího měsíce Saturnu, a to ve vzdálenosti 1813 km od jeho povrchu.

Dne 1. 3. 2006 se uskutečnila korekce dráhy sondy Cassini. Její raketový motor pracoval 291,5 sekundy, což vedlo ke změně rychlosti sondy o několik centimetrů za sekundu. Tato korekce byla nutná k tomu, aby se sonda 18. 3. 2006 opět přiblížila na plánovanou vzdálenost k měsíci Titan.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »