Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sbírka snímků plynných obrů z JWST je kompletní

Sbírka snímků plynných obrů z JWST je kompletní

Saturn v infračerveném oboru spektra na snímku pomocí NIRCam vesmírného dalekohledu JWST
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Úkolem dalekohledu Jamese Webba je odhalovat dosud neviděné detaily v různých oblastech vesmíru. Díky přelomovému vesmírnému dalekohledu vidíme první galaxie a podmínky, ve kterých vznikaly, pozorujeme protoplanetární disky vznikajících hvězd a vidíme i nové molekuly, které je tvoří a dosud nešly spatřit. Zkoumáme atmosféry exoplanet a můžeme detailně pozorovat planety Sluneční soustavy v dosud neviděném detailu v infračerveném oboru spektra. Právě uveřejněným snímkem Saturnu se uzavřelo snímání všech čtyř plynných obrů.

Potenciál dalekohledu Jamese Webba není jen v tom, jak detailně umí planety zobrazit, ale právě tento detail je to první, co zaujme širokou veřejnost a dokáže zaujmout i běžné daňové poplatníky, z jejichž příspěvků jsou podobné projekty financovány. A tak je dobře, že se astronomové zaměřují i na tyto fotogenické plynné obry. A konečně jsme se dočkali i snímku Saturnu, který vždy upoutá svými neuvěřitelnými prstenci.

Saturn na snímku JWST kamerou NIRCam v blízkém infračerveném oboru spektra. Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Saturn na snímku JWST kamerou NIRCam v blízkém infračerveném oboru spektra.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Na snímku vidíme všechny nejvýraznější části prstence, označené písmeny A, B a C. Dva nejvýraznější odděluje mezera pojmenovaná podle italsko-francouzského pozorovatele Giovanni Domenica Cassiniho. Nejblíže planetě je ještě slabý prstenec D a z vnějšku přiléhá k prstenci A tenký, pastýřskými měsíčky formovaný prstenec F. Jen málokdy asi uvidíme snímek dalekohledem od Země, na němž by tento tenký prstýnek byl patrný. 

Jupiter s polárními zářemi a slabým prstencem Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Jupiter s polárními zářemi a slabým prstencem
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Planeta samotná je na snímcích ve viditelném oboru typická svými pruhy v atmosféře, především odlišným světlým pásem kolem rovníku. Naopak ve velkých výškách atmosféry se zřejmě šíří velkoškálové vlny, které se na snímku projevují jako velké temné skvrny v severnějších šířkách planety. V tepelném oboru pohlcuje většinu záření metan v atmosféře a planeta se jeví velmi tmavá. Jistě by dobře vynikly oblačné systémy plné bouří, jaké známe z Jupiteru, ale Saturn jich obecně ukazuje méně a v době snímání tam asi zrovna žádná výrazná bouře nebyla. 

Snímek Saturnu byl pořízen v rámci programu s názvem Webb Guaranteed Time Observation program 1247, během něhož je úkolem dalekohledu pořizovat dlouhé expozice Saturnu s cílem najít případné nové měsíce planety. Prezentovaný snímek tedy není tou nejhlubší expozicí, kterou mají vědci k dispozici, ale o to je krásnější pro běžného diváka.

V minulosti se dalekohled zaměřil také na ostatní plynné obry a tak můžeme s potěšením konstatovat, že sbírka snímků těchto planet obklopených prstenci a spoustou měsíců je kompletní.

Jupiter a prstenec infračerveně z Webba
Jupiter a prstenec infračerveně z Webba

Uran s prstenci z JWST Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Uran s prstenci z JWST
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Planeta Neptun na snímku z Webbova vesmírného dalekohledu Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Planeta Neptun na snímku z Webbova vesmírného dalekohledu
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Flickr NASA Goddard
[2] NASA blogs



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Neptun, Uran, Jupiter, Plynní obři, Plynné planety, Jwst, Saturn


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »