Fotografie polární záře 16.7.2012 ve 2:03 SELČ. Autor: Peter Scott, Anglie
Poté, co 14. července večer dorazil oblak nabitých částic z erupce X1,4, očekávala se větší geomagnetická bouře. Ta však zase tak silná nebyla a z našeho území nemohly být polární záře pozorovatelné. Zcela jiná situace ale nastala další noc, když už to asi málokdo očekával.
Aktualizováno 18. července 2012.
Fotografie polární záře 16.7.2012 v 1:56 SELČ. Autor: Vít Huspenina versus foto z webkamery v Německu v 1:53 SELČNoc z 15. na 16. července se už přehoupla do své druhé poloviny. Ale teprve kolem druhé hodiny ranní náhle magnetometry ukázaly velkou výchylku, která již stačí na pozorování slabé polární záře i z našeho území. Tato slabá polární záře se u nás projevila mírným začervenáním obzoru, což v kombinaci s ne úplně temnou oblohou dalo dohromady spíše nachové barvy. V okamžiku maximální výchylky magnetometru se navíc objevil jeden výrazný světelný sloup. Právě v tu chvíli fotografoval polární záři i náš čtenář Vít Huspenina. Díky jeho pohotovosti a hlavně připravenosti si tento ojedinělý zjev můžeme prohlédnout i my na fotografii. Shodou okolností se ve stejný čas zaměřil na polární záři i Peter Scott v anglickém Maldonu (hrabství Essex u Londýna). Díky tomu můžeme porovnat vzhled oné polární záře z oblasti trochu blíže magnetickému pólu a z České republiky
Animace pro porovnání, kde je vidět sloup polární záře ve 2:03 SELČ. Autor: Vít Huspenina, ČRNebyla to taková paráda, jako například koncem září loňského roku, ale už samotný fakt, že záře nastala a pozorný amatérský astronom ji zachytil svědčí o tom, že nikdy není radno situaci předem vzdávat, jakkoli se dal očekávat spíše další pokles aktivity po nárazu CME, který nastal o více než 24 hodin dříve.
V animaci vlevo je patrné, že po nejjasnější fázi bylo možné zaznamenat velmi slabé pruhy směrem víc a víc doprava od toho prvního, který naopak zmizel.
Komentář autora fotek:
Zdravím, dneska v noci jsem vyfotil malý náznak polární záře. Očima to vidět nebylo, jen při minutové expozici. Ani jsem si nemyslel že to záře je, ale na jiných fotkách se to neopakuje a zrovna v tu dobu byla vidět podobná i na kameře z Kuehlungsbornu.
Ale tak, pořád čekám na něco takového jako bylo roku 2003 :o)
Na snímku je u mého foťáku běžná modrá vinětace v levém horním rohu a není odfiltrován šum.
Za snímky ještě jednou děkujeme.
Snímky od různých autorů najdete obvykle v galerii Spaceweather.com. Pěkné snímky od našich šťastnějších amerických kolegů nám odkázal jeden z našich čtenářů z fotoblogu NBCnew.com nebo z Google+ od různých autorů: 1, 2, 3, 4.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
