Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sledujte online kometu ISON

Sledujte online kometu ISON

Kometa ISON nad Kanárskými ostrovy. Autor: Juan Carlos Casado.
Kometa ISON nad Kanárskými ostrovy.
Autor: Juan Carlos Casado.
Od 21. listopadu začíná přibližně devítidenní okénko, během něhož bude kometa C/2012 S1 ISON pozorovatelná ve zorných polích některých kamer kosmických slunečních observatoří. Právě prostřednictvím těchto záběrů budeme moci prakticky živě sledovat vývoj komety a její případný zánik nad povrchem Slunce. Nejblíže se ke slunečnímu povrchu vlasatice přiblíží 28. listopadu v českých večerních hodinách na vzdálenost asi 1,2 milionu kilometru. V následujícím článku najdete poslední družicové snímky.

Aktuální snímky ze slunečních observatoří

Pohyb komety ISON v poli korónografů SOHO. Autor: NASA.
Pohyb komety ISON v poli korónografů SOHO.
Autor: NASA.
Předpokládaný pohyb komety ISON ve zorných polích korónografů SOHO. Jednotlivé body jsou polohy komety každou hodinu od 27. do 30. listopadu. Modrá oblast ukazuje pole korónografu LASCO C3, vnitřní červená pak pole LASCO C2. Zdroj: NASA.

Níže jsou aktualizované snímky z vybraných kamer kosmických observatoří STEREO, SOHO a SDO. Pro nejnovější snímky aktualizujte tuto stránku. Kometa se bude na družicových snímcích nacházet v uvedeném časovém okénku nadepsaném vždy nad snímky. Při kliku na každý snímek zobrazíte jeho verzi ve vyšším rozlišení. Pakliže budete chtít vidět ještě větší snímek, navštivte přímo stránky jednotlivých družic (odkaz vždy pod nadpisem). Časy uvedené na snímcích jsou v UT, pro náš středoevropský čas je potřeba k nim přičíst jednu hodinu. Informace jsou převzaty z článku NASA: A Timeline Of Comet ISON’s Dangerous Journey. Pokud vás zajímá, kudy přesně proletí kometa v jednotilivých polích družice STEREO a SOHO, navštivte oficiální stránku události. Pakliže kometa přežije svůj průlet kolem Slunce, můžeme ji přibližně od 4. prosince vyhlížet na ranní obloze.

Co očekávat?

Prakticky všechno. Kometa se může nad Sluncem vypařit, může extrémně zjasnět. Může dojít k oddělení ohonu, fragmentaci jádra... Jak asi můžeme kometu vyhlížet v následujících odkazech, si prohlédněte ve videích níže, které ukazují průlety jiných komet zornými poli zvolených kamer slunečních observatoří. Patrně nejlepší zážitek přinesou korónografy družice SOHO (27. - 30. listopadu) a samozřejmě dodatečně zpracované snímky či videa z ostatních družic (např. snímky z družic STEREO jsou jen surové, komprimované a obraz komety na nich nebude nijak vábný). Pochopitelně lze i očekávat, že kometa (zejména po průletu přísluním od 28. listopadu) "natáhne" dlouhý ohon, který by se mohl dát pozorovat po západu Slunce na večerní obloze, či o dost lépe ráno za rozbřesku. Ať tak či onak, užívejte si tuto neobvyklou a historicky ojedinělou událost.





Heliosférické kamery družic STEREO: HI1-A (kometa prolétá 21. - 28. listopadu);
HI1-B (Kometa prolétá 24. - 25. listopadu)

Další snímky z družic STEREO
Jaké objekty jsou ve zorném poli?


Korónografy družice STEREO-B: Kometa prolétá 26. - 29. listopadu
Další snímky z družic STEREO
Jaké objekty jsou ve zorném poli?


Korónografy družice SOHO: Kometa prolétá 27. - 30. listopadu
Další snímky z družice SOHO


Solar Dynamic Observatory: Kometa prolétá 28. listopadu večer
Další snímky z družice SDO
Samostatná videa a bližší info


Korónografy družice STEREO-A: Kometa prolétá 28. - 29. listopadu
Další snímky z družic STEREO
Jaké objekty jsou ve zorném poli?


Zdroje a dále doporučujeme:
[1] Spaceweather.com - aktuální informace
[2] Snímky z družice SOHO
[3] Snímky z družice STEREO
[4] Snímky z družice SDO
[5] O kometě na Kommet.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »