Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sledujte online kometu ISON

Sledujte online kometu ISON

Kometa ISON nad Kanárskými ostrovy. Autor: Juan Carlos Casado.
Kometa ISON nad Kanárskými ostrovy.
Autor: Juan Carlos Casado.
Od 21. listopadu začíná přibližně devítidenní okénko, během něhož bude kometa C/2012 S1 ISON pozorovatelná ve zorných polích některých kamer kosmických slunečních observatoří. Právě prostřednictvím těchto záběrů budeme moci prakticky živě sledovat vývoj komety a její případný zánik nad povrchem Slunce. Nejblíže se ke slunečnímu povrchu vlasatice přiblíží 28. listopadu v českých večerních hodinách na vzdálenost asi 1,2 milionu kilometru. V následujícím článku najdete poslední družicové snímky.

Aktuální snímky ze slunečních observatoří

Pohyb komety ISON v poli korónografů SOHO. Autor: NASA.
Pohyb komety ISON v poli korónografů SOHO.
Autor: NASA.
Předpokládaný pohyb komety ISON ve zorných polích korónografů SOHO. Jednotlivé body jsou polohy komety každou hodinu od 27. do 30. listopadu. Modrá oblast ukazuje pole korónografu LASCO C3, vnitřní červená pak pole LASCO C2. Zdroj: NASA.

Níže jsou aktualizované snímky z vybraných kamer kosmických observatoří STEREO, SOHO a SDO. Pro nejnovější snímky aktualizujte tuto stránku. Kometa se bude na družicových snímcích nacházet v uvedeném časovém okénku nadepsaném vždy nad snímky. Při kliku na každý snímek zobrazíte jeho verzi ve vyšším rozlišení. Pakliže budete chtít vidět ještě větší snímek, navštivte přímo stránky jednotlivých družic (odkaz vždy pod nadpisem). Časy uvedené na snímcích jsou v UT, pro náš středoevropský čas je potřeba k nim přičíst jednu hodinu. Informace jsou převzaty z článku NASA: A Timeline Of Comet ISON’s Dangerous Journey. Pokud vás zajímá, kudy přesně proletí kometa v jednotilivých polích družice STEREO a SOHO, navštivte oficiální stránku události. Pakliže kometa přežije svůj průlet kolem Slunce, můžeme ji přibližně od 4. prosince vyhlížet na ranní obloze.

Co očekávat?

Prakticky všechno. Kometa se může nad Sluncem vypařit, může extrémně zjasnět. Může dojít k oddělení ohonu, fragmentaci jádra... Jak asi můžeme kometu vyhlížet v následujících odkazech, si prohlédněte ve videích níže, které ukazují průlety jiných komet zornými poli zvolených kamer slunečních observatoří. Patrně nejlepší zážitek přinesou korónografy družice SOHO (27. - 30. listopadu) a samozřejmě dodatečně zpracované snímky či videa z ostatních družic (např. snímky z družic STEREO jsou jen surové, komprimované a obraz komety na nich nebude nijak vábný). Pochopitelně lze i očekávat, že kometa (zejména po průletu přísluním od 28. listopadu) "natáhne" dlouhý ohon, který by se mohl dát pozorovat po západu Slunce na večerní obloze, či o dost lépe ráno za rozbřesku. Ať tak či onak, užívejte si tuto neobvyklou a historicky ojedinělou událost.





Heliosférické kamery družic STEREO: HI1-A (kometa prolétá 21. - 28. listopadu);
HI1-B (Kometa prolétá 24. - 25. listopadu)

Další snímky z družic STEREO
Jaké objekty jsou ve zorném poli?


Korónografy družice STEREO-B: Kometa prolétá 26. - 29. listopadu
Další snímky z družic STEREO
Jaké objekty jsou ve zorném poli?


Korónografy družice SOHO: Kometa prolétá 27. - 30. listopadu
Další snímky z družice SOHO


Solar Dynamic Observatory: Kometa prolétá 28. listopadu večer
Další snímky z družice SDO
Samostatná videa a bližší info


Korónografy družice STEREO-A: Kometa prolétá 28. - 29. listopadu
Další snímky z družic STEREO
Jaké objekty jsou ve zorném poli?


Zdroje a dále doporučujeme:
[1] Spaceweather.com - aktuální informace
[2] Snímky z družice SOHO
[3] Snímky z družice STEREO
[4] Snímky z družice SDO
[5] O kometě na Kommet.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »