Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční deštník jako ochrana před globálním oteplováním

Sluneční deštník jako ochrana před globálním oteplováním

sun_shade.jpg
Někteří vědci již delší dobu varují před průmyslovým zvyšováním obsahu oxidu uhličitého v zemské atmosféře, což by mohlo vést k nezvratným změnám zemského klimatu. Otázka, kdy se tak stane, zůstává i nadále nezodpovězena, avšak stále více vědců se kloní k názoru, že nastal čas zahájit kroky k odstranění této hrozby. Roger P. Angel z University of Arizona navrhuje vynést do vesmíru obrovský deštník, jehož úkolem bude částečně ochránit naši Zemi před hrozícím globálním oteplováním.

Za účelem boje proti globálnímu oteplování musíme použít globální metody. Pokud se nepodaří omezit produkci plynů, způsobujících skleníkový efekt (a přírodě poručit můžeme jen těžko - sopečná činnost a další procesy rovněž obohacují atmosféru o skleníkové plyny), zbývá jediná možnost: pokusit se omezit příjem tepla ze Slunce. Roger Angel vypočítal, že obří slunečník o průměru 2000 km zadrží dostatečnou část záření Slunce, aby došlo k výrazné kompenzaci skleníkového efektu.

Z provedených výpočtů vyplývá, že nejvýhodnější poloha pro umístění slunečního deštníku je tzv. Lagrangeův librační bod L1, který se nachází ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země směrem ke Slunci. Výhoda tohoto místa spočívá v tom, že se zde vyrovnává gravitace Země a Slunce a zde umístěný objekt vyžaduje jen nepatrné korekce polohy pro dlouhodobé setrvání v této oblasti (zásoby pohonných látek na palubě kosmické sondy zde umístěné mohou být velmi malé). Oblast libračního bodu s oblibou používají v posledních letech astronomové k umístění astronomických observatoří dlouhodobě sledující Slunce. Jedná se například o sondu SOHO, která byla vypuštěna 2. 12. 1995 a stále zde funguje.

Místo jednoho kompaktního (celistvého) deštníku doporučuje Angel zkonstruovat zařízení, skládající se z mnoha oddělených částí. Každá jeho část, pokrytá tenkou vrstvou materiálu, odrážejícího sluneční záření, bude mít průměr kolem 200 m. Za účelem zajištění správné orientace v prostoru bude tento kosmický deštník vybaven šesti řiditelnými slunečními plachetnicemi (na obrázku znázorněny žlutou barvou). Energie slunečního záření bude dostatek k tomu, aby tímto způsobem byla celá konstrukce udržována v libračním bodu L1 ve správné poloze. Hlavní konstrukční díly (znázorněné oranžovou barvou) jsou rozkládací vzpěry (pruty). Ty jsou spojeny výplety do podoby pavučiny ve tvaru šestiúhelníku, které vytvarují aktivní plochu nesoucí tenkou fólii do přesného tvaru.

Sluneční deštník bude možné zhotovit na Zemi a posléze jej dopravit do vesmíru. Podle názoru autora práce bude v budoucnu možné zajistit výrobu a montáž zařízení na povrchu Měsíce, kde se nacházejí téměř všechny potřebné suroviny i dostatečné množství energie v podobě slunečního záření. Mnohem nižší gravitace navíc usnadní dopravu slunečního deštníku do libračního bodu L1.

K realizaci tohoto projektu je však nutné vyvinout některé nové technologie pro kosmickou výrobu a kosmickou dopravu. Finanční náklady na realizaci se odhadují na několik biliónů dolarů. I přesto však byl projekt výborem institutu NIAC (NASA Institute for Advanced Concept) vybrán k podrobnějšímu rozpracování společně s 11 dalšími projekty.

Související článek: Umělý prstenec jako ochrana Země před globálním oteplováním.

Zdroj: www.rol.ru a universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »