Sluneční deštník jako ochrana před globálním oteplováním
Za účelem boje proti globálnímu oteplování musíme použít globální metody. Pokud se nepodaří omezit produkci plynů, způsobujících skleníkový efekt (a přírodě poručit můžeme jen těžko - sopečná činnost a další procesy rovněž obohacují atmosféru o skleníkové plyny), zbývá jediná možnost: pokusit se omezit příjem tepla ze Slunce. Roger Angel vypočítal, že obří slunečník o průměru 2000 km zadrží dostatečnou část záření Slunce, aby došlo k výrazné kompenzaci skleníkového efektu.
Z provedených výpočtů vyplývá, že nejvýhodnější poloha pro umístění slunečního deštníku je tzv. Lagrangeův librační bod L1, který se nachází ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země směrem ke Slunci. Výhoda tohoto místa spočívá v tom, že se zde vyrovnává gravitace Země a Slunce a zde umístěný objekt vyžaduje jen nepatrné korekce polohy pro dlouhodobé setrvání v této oblasti (zásoby pohonných látek na palubě kosmické sondy zde umístěné mohou být velmi malé). Oblast libračního bodu s oblibou používají v posledních letech astronomové k umístění astronomických observatoří dlouhodobě sledující Slunce. Jedná se například o sondu SOHO, která byla vypuštěna 2. 12. 1995 a stále zde funguje.
Místo jednoho kompaktního (celistvého) deštníku doporučuje Angel zkonstruovat zařízení, skládající se z mnoha oddělených částí. Každá jeho část, pokrytá tenkou vrstvou materiálu, odrážejícího sluneční záření, bude mít průměr kolem 200 m. Za účelem zajištění správné orientace v prostoru bude tento kosmický deštník vybaven šesti řiditelnými slunečními plachetnicemi (na obrázku znázorněny žlutou barvou). Energie slunečního záření bude dostatek k tomu, aby tímto způsobem byla celá konstrukce udržována v libračním bodu L1 ve správné poloze. Hlavní konstrukční díly (znázorněné oranžovou barvou) jsou rozkládací vzpěry (pruty). Ty jsou spojeny výplety do podoby pavučiny ve tvaru šestiúhelníku, které vytvarují aktivní plochu nesoucí tenkou fólii do přesného tvaru.
Sluneční deštník bude možné zhotovit na Zemi a posléze jej dopravit do vesmíru. Podle názoru autora práce bude v budoucnu možné zajistit výrobu a montáž zařízení na povrchu Měsíce, kde se nacházejí téměř všechny potřebné suroviny i dostatečné množství energie v podobě slunečního záření. Mnohem nižší gravitace navíc usnadní dopravu slunečního deštníku do libračního bodu L1.
K realizaci tohoto projektu je však nutné vyvinout některé nové technologie pro kosmickou výrobu a kosmickou dopravu. Finanční náklady na realizaci se odhadují na několik biliónů dolarů. I přesto však byl projekt výborem institutu NIAC (NASA Institute for Advanced Concept) vybrán k podrobnějšímu rozpracování společně s 11 dalšími projekty.
Související článek: Umělý prstenec jako ochrana Země před globálním oteplováním.
Zdroj: www.rol.ru a universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
