Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční soustava před 5 miliardami let

Sluneční soustava před 5 miliardami let

Pozorujte vznik naší sluneční soustavy v reálném vesmíru. Na fotografii vidíte jak mohl vypadat zárodek naší sluneční soustavy před téměř 5 miliardami let.

Na samém počátku, který se datuje přibližně na období před 4,55 miliardami let, byl rozměrný a chladný oblak složený z molekul vodíku a atomů helia...

Na samém počátku, který se datuje přibližně na období před 4,55 miliardami let, byl rozměrný a chladný oblak složený z molekul vodíku a atomů helia. Průměr oblaku se odhaduje na 30 tisíc astronomických jednotek neboli 1/4 světelného roku. Hustota tohoto zárodku Slunce a všech planet byla jen 10-17 kg m-3, tedy téměř dokonalé vakuum.

Bezprostřední popud ke vzniku Slunce byl zřejmě výbuch blízké supernovy nebo supernov. Molekulový praoblak se začal smršťovat do centrálního Slunce. Během přerodu mračna ve Slunce a planety se přibližně polovina původní hmoty oblaku rozptýlila zpět do mezihvězdného prostoru a zbylá hmota představuje současnou hmotnost Slunce (2.1030 kg). Všechny planety pak z původního mračna odnesly přebytečný moment hybnosti.

Takto je možné si představit vznik sluneční soustavy. Pokud se ale nespokojíte s pouhou představou, máte nyní možnost podívat se na celou situaci v reálném vesmíru. Soustava pozemních teleskopů Evropské kosmické agentury (ESA) v La Silla, Chile zachytila v jednom z odlehlých koutů mléčné dráhy podivný oblak, který, jak se později ukázalo, představuje právě vznikající sluneční soustavu podobnou té naší.

Na obrázku můžete vidět nehvězdný objekt, který pojmenovali astronomové z ESA jako "létající šálek . Přibližná vzdálenost objektu od Slunce je 500 světelných let. Temný pás oddělující obě "mlhovinky neboli oblaka plynu a prachu je ve skutečnosti protoplanetární disk z prachových částeček, který obsahuje podle astronomů z ESA minimálně dvakrát více hmoty než planeta Jupiter. Prach v disku absorbuje světlo ze vznikající centrální protohvězdy, a tu proto můžeme sledovat jen jako odraz světla nad a pod temným diskem, neboť v ose rotace hvězdy se prach díky zachování momentu hybnosti nevyskytuje.

Astronomové již dříve pozorovali protohvězdy a různé hvězdné porodnice, ale zachytit protoplanetární disk je velmi nesnadný úkol, neboť jej tvoří temný prach, který není vidět. Z toho důvodu je nalezení "létajícího šálku unikátní. Zde se totiž zcela náhodou díváme na vznikající planetární soustavu přesně "z boku a temný disk se tak promítá na jasnou hvězdu v pozadí. Nyní zavřete oči a přesuňte se téměř o 5 miliard let zpět a o 500 světelných let blíž a uvidíte naši vlastní historii.

Podle CNN z 16. 7. 2002




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Denný tranzit ISS

Prelet ISS popred Mesiac.

Další informace »