Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční soustava prochází oblakem po explozi supernovy

Sluneční soustava prochází oblakem po explozi supernovy

Sluneční soustava putuje přes Místní mezihvězdný oblak
Autor: NASA/Adler/University of Chicago/Wesleyan

Mezinárodní tým astronomů objevil mezihvězdné železo Fe-60, což je radioaktivní izotop s poločasem rozpadu 2,6 miliónu roků, který je převážně vytvářen ve velmi hmotných hvězdách a vyvrhován do okolí při erupcích supernov. Izotopy byly nalezeny v hlubokomořských sedimentech, které byly datovány do období před 33 000 roky.

Radioaktivní prvky syntetizované ve velmi hmotných hvězdách jsou vyvrhovány do kosmického prostoru prostřednictvím hvězdného větru a při explozích supernov. Naše Sluneční soustava se pohybuje skrz mezihvězdné prostředí (medium) a sbírá tyto extrasolární produkty.

Jedním takovým produktem je izotop železa Fe-60. Protože není přirozeně produkován na Zemi, přítomnost tohoto radioaktivního izotopu je citlivým indikátorem explozí supernov za posledních několik miliónů roků.

Železo Fe-60 bylo terčem pozornosti několika studií v uplynulých letech. Jeho poločas rozpadu je 2,6 miliónu roků, což znamená, že se zcela rozpadne za 15 miliónů roků – takže jakékoliv vzorky nalezené na Zemi musely být uloženy odjinud, protože není  možné, aby železo Fe-60 přežilo z období vzniku naší planety před 4,6 miliardami roků.

Avšak depozity zde nalezeny byly. Anton Walner z Australian National University se svými spolupracovníky již dříve objevil stopy železa Fe-60 z doby přibližně před 2,6 miliónu roků, a možná ještě z doby před 6 milióny roků, z čehož vyplývá, že naše planeta cestovala skrz oblaka radioaktivního spadu z blízké supernovy. Tyto vzácné izotopy byly objeveny rovněž ve vzorcích lunární horniny, které na Zemi dopravily posádky misí Apollo 12, 15 a 16, a také ve vzorcích sněhu z Antarktidy, kde spadl v uplynulých 20 letech.

V průběhu posledních několika tisíc roků se Sluneční soustava pohybovala skrz hustý oblak prachu a plynů, známý jako Místní mezihvězdný oblak (Local Interstellar Cloud), jehož původ je nejasný,“ říkají astronomové. „Jestliže se tento oblak zrodil v průběhu posledních několika miliónů roků při explozi supernovy, mohl by obsahovat železo Fe-60. A tak jsme se rozhodli pátrat v sedimentech z poslední doby za účelem jeho nalezení.“

Výzkumníci pátrali pomocí rozličných hlubokomořských sedimentů ze dvou rozdílných lokalit, které byly datovány do doby před 33 000 roky, a to pomocí mimořádně citlivého hmotového spektrometru. Objevili jasné stopy železa Fe-60; jeho rozložení odpovídá nedávné cestě Země právě přes Místní mezihvězdný oblak.

Nedostatek časových korelací Sluneční soustavy v aktuálním Místním mezihvězdném oblaku se zdá přinášet více otázek než odpovědí,“ říkají autoři článku. „Předně, pokud se oblak nezformoval v důsledku exploze supernovy, odkud tedy pochází? A zadruhé, proč je železo Fe-60 tak rovnoměrně rozptýleno v celém prostoru?

Existují nedávné doklady, z kterých vyplývá, že železo Fe-60 bylo zachyceno v prachových částicích, které by se mohly nacházet v okolním mezihvězdném prostředí,“ říká profesor Anton Wallner. „Tak železo Fe-60 může pocházet dokonce ze starších explozí supernov, a to, co jsme změřili, je určitý druh ozvěny. Potřebujeme další data k rozlišení těchto detailů.“

Článek o tomto objevu byl publikován online v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Izotop železa Fe-60, Místní mezihvězdný oblak, Exploze supernovy


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »