Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční soustava prochází oblakem po explozi supernovy

Sluneční soustava prochází oblakem po explozi supernovy

Sluneční soustava putuje přes Místní mezihvězdný oblak
Autor: NASA/Adler/University of Chicago/Wesleyan

Mezinárodní tým astronomů objevil mezihvězdné železo Fe-60, což je radioaktivní izotop s poločasem rozpadu 2,6 miliónu roků, který je převážně vytvářen ve velmi hmotných hvězdách a vyvrhován do okolí při erupcích supernov. Izotopy byly nalezeny v hlubokomořských sedimentech, které byly datovány do období před 33 000 roky.

Radioaktivní prvky syntetizované ve velmi hmotných hvězdách jsou vyvrhovány do kosmického prostoru prostřednictvím hvězdného větru a při explozích supernov. Naše Sluneční soustava se pohybuje skrz mezihvězdné prostředí (medium) a sbírá tyto extrasolární produkty.

Jedním takovým produktem je izotop železa Fe-60. Protože není přirozeně produkován na Zemi, přítomnost tohoto radioaktivního izotopu je citlivým indikátorem explozí supernov za posledních několik miliónů roků.

Železo Fe-60 bylo terčem pozornosti několika studií v uplynulých letech. Jeho poločas rozpadu je 2,6 miliónu roků, což znamená, že se zcela rozpadne za 15 miliónů roků – takže jakékoliv vzorky nalezené na Zemi musely být uloženy odjinud, protože není  možné, aby železo Fe-60 přežilo z období vzniku naší planety před 4,6 miliardami roků.

Avšak depozity zde nalezeny byly. Anton Walner z Australian National University se svými spolupracovníky již dříve objevil stopy železa Fe-60 z doby přibližně před 2,6 miliónu roků, a možná ještě z doby před 6 milióny roků, z čehož vyplývá, že naše planeta cestovala skrz oblaka radioaktivního spadu z blízké supernovy. Tyto vzácné izotopy byly objeveny rovněž ve vzorcích lunární horniny, které na Zemi dopravily posádky misí Apollo 12, 15 a 16, a také ve vzorcích sněhu z Antarktidy, kde spadl v uplynulých 20 letech.

V průběhu posledních několika tisíc roků se Sluneční soustava pohybovala skrz hustý oblak prachu a plynů, známý jako Místní mezihvězdný oblak (Local Interstellar Cloud), jehož původ je nejasný,“ říkají astronomové. „Jestliže se tento oblak zrodil v průběhu posledních několika miliónů roků při explozi supernovy, mohl by obsahovat železo Fe-60. A tak jsme se rozhodli pátrat v sedimentech z poslední doby za účelem jeho nalezení.“

Výzkumníci pátrali pomocí rozličných hlubokomořských sedimentů ze dvou rozdílných lokalit, které byly datovány do doby před 33 000 roky, a to pomocí mimořádně citlivého hmotového spektrometru. Objevili jasné stopy železa Fe-60; jeho rozložení odpovídá nedávné cestě Země právě přes Místní mezihvězdný oblak.

Nedostatek časových korelací Sluneční soustavy v aktuálním Místním mezihvězdném oblaku se zdá přinášet více otázek než odpovědí,“ říkají autoři článku. „Předně, pokud se oblak nezformoval v důsledku exploze supernovy, odkud tedy pochází? A zadruhé, proč je železo Fe-60 tak rovnoměrně rozptýleno v celém prostoru?

Existují nedávné doklady, z kterých vyplývá, že železo Fe-60 bylo zachyceno v prachových částicích, které by se mohly nacházet v okolním mezihvězdném prostředí,“ říká profesor Anton Wallner. „Tak železo Fe-60 může pocházet dokonce ze starších explozí supernov, a to, co jsme změřili, je určitý druh ozvěny. Potřebujeme další data k rozlišení těchto detailů.“

Článek o tomto objevu byl publikován online v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Izotop železa Fe-60, Místní mezihvězdný oblak, Exploze supernovy


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »