Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční soustava prochází oblakem po explozi supernovy

Sluneční soustava prochází oblakem po explozi supernovy

Sluneční soustava putuje přes Místní mezihvězdný oblak
Autor: NASA/Adler/University of Chicago/Wesleyan

Mezinárodní tým astronomů objevil mezihvězdné železo Fe-60, což je radioaktivní izotop s poločasem rozpadu 2,6 miliónu roků, který je převážně vytvářen ve velmi hmotných hvězdách a vyvrhován do okolí při erupcích supernov. Izotopy byly nalezeny v hlubokomořských sedimentech, které byly datovány do období před 33 000 roky.

Radioaktivní prvky syntetizované ve velmi hmotných hvězdách jsou vyvrhovány do kosmického prostoru prostřednictvím hvězdného větru a při explozích supernov. Naše Sluneční soustava se pohybuje skrz mezihvězdné prostředí (medium) a sbírá tyto extrasolární produkty.

Jedním takovým produktem je izotop železa Fe-60. Protože není přirozeně produkován na Zemi, přítomnost tohoto radioaktivního izotopu je citlivým indikátorem explozí supernov za posledních několik miliónů roků.

Železo Fe-60 bylo terčem pozornosti několika studií v uplynulých letech. Jeho poločas rozpadu je 2,6 miliónu roků, což znamená, že se zcela rozpadne za 15 miliónů roků – takže jakékoliv vzorky nalezené na Zemi musely být uloženy odjinud, protože není  možné, aby železo Fe-60 přežilo z období vzniku naší planety před 4,6 miliardami roků.

Avšak depozity zde nalezeny byly. Anton Walner z Australian National University se svými spolupracovníky již dříve objevil stopy železa Fe-60 z doby přibližně před 2,6 miliónu roků, a možná ještě z doby před 6 milióny roků, z čehož vyplývá, že naše planeta cestovala skrz oblaka radioaktivního spadu z blízké supernovy. Tyto vzácné izotopy byly objeveny rovněž ve vzorcích lunární horniny, které na Zemi dopravily posádky misí Apollo 12, 15 a 16, a také ve vzorcích sněhu z Antarktidy, kde spadl v uplynulých 20 letech.

V průběhu posledních několika tisíc roků se Sluneční soustava pohybovala skrz hustý oblak prachu a plynů, známý jako Místní mezihvězdný oblak (Local Interstellar Cloud), jehož původ je nejasný,“ říkají astronomové. „Jestliže se tento oblak zrodil v průběhu posledních několika miliónů roků při explozi supernovy, mohl by obsahovat železo Fe-60. A tak jsme se rozhodli pátrat v sedimentech z poslední doby za účelem jeho nalezení.“

Výzkumníci pátrali pomocí rozličných hlubokomořských sedimentů ze dvou rozdílných lokalit, které byly datovány do doby před 33 000 roky, a to pomocí mimořádně citlivého hmotového spektrometru. Objevili jasné stopy železa Fe-60; jeho rozložení odpovídá nedávné cestě Země právě přes Místní mezihvězdný oblak.

Nedostatek časových korelací Sluneční soustavy v aktuálním Místním mezihvězdném oblaku se zdá přinášet více otázek než odpovědí,“ říkají autoři článku. „Předně, pokud se oblak nezformoval v důsledku exploze supernovy, odkud tedy pochází? A zadruhé, proč je železo Fe-60 tak rovnoměrně rozptýleno v celém prostoru?

Existují nedávné doklady, z kterých vyplývá, že železo Fe-60 bylo zachyceno v prachových částicích, které by se mohly nacházet v okolním mezihvězdném prostředí,“ říká profesor Anton Wallner. „Tak železo Fe-60 může pocházet dokonce ze starších explozí supernov, a to, co jsme změřili, je určitý druh ozvěny. Potřebujeme další data k rozlišení těchto detailů.“

Článek o tomto objevu byl publikován online v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Izotop železa Fe-60, Místní mezihvězdný oblak, Exploze supernovy


3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjukcia Mesiaca a Marsu

Dnešná ranná konjukcia (vzájomné priblíženie na oblohe) Mesiaca a planéty Mars (označený vpravo hore). Vybavenie: Canon 60D, Hanimex 400mm/F8, Vivitar telekonvertor 3x, Videostatív. Software: PIPP, AutoStakkert (15%), Registax, Adobe photoshop. 373x1/160sec, ISO160. V Belej nad Cirochou, 14.1.2025 o 5:20

Další informace »