Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solarografie I – úvod

Solarografie I – úvod

Solarografie – Univerzita baleárských ostrovů v Palma de Mallorca ve Španělsku
Autor: Maciej Zapiór

Jak dlouhou expoziční dobu používáte při fotografování astronomického objektu? Pár sekund, minut, hodin...? Delší expoziční doba je obvykle použita k pozorování slabých objektů nebo k zachycení pohybu hvězd po obloze. Existuje metoda, ve které se používá jako běžná expozice šest měsíců nebo dokonce i rok. Noční obloha s takto dlouho vytvářeným snímkem samozřejmě zcela zmizí, a to co zůstane, je okolní krajina a pohyb Slunce po obloze (tedy jeho zdánlivá trajektorie ovlivněná příslušnou zeměpisnou šířkou).

Vytvořený snímek se nazývá solarografie a jeho tvorba je sice dlouhá, ale technicky nenáročná. K jeho vzniku je potřeba pouze plechovka a černobílý fotografický papír. Vzniklá fotografie zachycuje nejen dráhu naší nejbližší hvězdy, ale i počasí a překvapivě dokonce i barvy, které bychom na černobílém fotografickém papíru nečekali.

Samotná metoda není nijak inovativní, využívá principu dírkové komory, kterou ve fotografii využíváme již od počátku. Nicméně na její objevení jsme museli chvíli počkat. V roce 2000 začal unikátní projekt Solaris, který měli na svědomí tři muži Diego López Calvín, Sławomir Decyk a Paweł Kula. V rámci tohoto projektu sjednotili své poznatky a vytvořili techniku, která mísí umění a vědu. Celý projekt navazoval na předešlé experimenty s dlouhými expozicemi na fotocitlivé papíry, které provedli na konci 90. let v Polsku studenti Paweł Kula, Przemek Jesionek, Marek Noniewicz a Konrad Smoleński (pokusy i v 80. letech – Dominique Stroobant).

Solarografie - Skalnaté Pleso Observatory, Slovensko, expozice: 6 měsíců. THX: Astronomický ústav SAV Autor: Maciej Zapiór
Solarografie - Skalnaté Pleso Observatory, Slovensko, expozice: 6 měsíců. THX: Astronomický ústav SAV
Autor: Maciej Zapiór

Jak takový snímek vlastně vzniká? Z plechovky se vytvoří dírková komora a vloží se do ní  černobílý fotografický papír. Klíčem k této technice je povaha samotného fotografického papíru, který tmavne přímým světlem, aniž by jej bylo nutné vyvolávat a poskytuje tak nízkou citlivost nezbytnou pro dlouhé expozice. Trajektorie Slunce a obraz krajiny vytvoří negativ. Protože je papír po vyjmutí z plechovky dále fotocitlivý, je nutné ho okamžitě digitalizovat a zpracovat. Část procesu zahrnuje invertování barev, aby byl obraz pozitivní a obvykle zvýšení kontrastu. Tyto snímky se exponují, ať je krásně nebo úplně zataženo, což poskytuje mimo jiné i informaci o počasí v daném místě.

Autorem úvodního snímku je Maciej Zapiór z Astronomického ústavu v Ondřejově a zachycuje kromě dráhy Slunce i Univerzitu Baleárských ostrovů v Palma de Mallorca ve Španělsku. Každá čára odpovídá jednomu slunečnímu dnu.

Další snímky si můžete prohlédnout v galerii.

Sluneční sekce České astronomické společnosti letos vyhlašuje fotografickou soutěž solarografické fotografe. Více informací v dalším článku s názvem: Solarografie II – návod na výrobu, který by měl vyjít v příštím týdnu.




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Astrofotografie , Solarografie


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6543 (PK 096+29.1)  Kočičí oko - Cat's Eye

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „Kočičí oko“, jehož autorem je Roman Hujer Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »