Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solarografie II – jak na to

Solarografie II – jak na to

Sluneční cesty nad dalekohledem
Autor: Maciej Zapiór

Solarografie je technika, o které lze říci, že je partyzánská. Kamery jsou vyrobeny z každodenních věcí a místa, kde jsou kamery instalovány, jsou často maskovaná. To je nezbytné, protože kamery by měly zůstat nehybné během expoziční doby dlouhé až několik měsíců.

Co potřebujete k realizaci:

    • plechovka/nádoba na dírkovou komoru/solarografickou kameru
    • nůžky
    • černá izolační páska
    • černobílý fotografický papír (může být prošlý)
    • špendlík
    • izolační nebo oboustranná lepící páska 
    • trpělivost s expoziční dobou
    • scanner   
    • software na grafickou úpravu obrázku (Photoshop, GIMP,..)

Nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak vyrobit solarografickou kameru, je z  plechovky od piva (popř. limonády). „Model“ fotoaparátu volíme podle chuti, obsah plechovky totiž samozřejmě vypijeme. Kdo má kreativní náladu, může pouvažovat nad jinou plechovou nádobu. Nevýhodnější je ovšem zvolit něco, co má válcovitý tvar, kam se nedostane nikudy světlo. Víko otevřeme nožem nebo nůžkami, poté jehlou uděláme malou dírku (asi 0,1 – 1 mm). Následující část výroby by měla probíhat za slabých světelných podmínek. Úplná tma není potřeba; stačí to udělat v noci při světle noční lampičky v druhém rohu místnosti. Do plechovky vložíme černobílý fotopapír a rohy papíru slepíme izolační nebo oboustrannou páskou. Děláme to proto, aby se papír uvnitř fotoaparátu nepohyboval při změnách teploty a vlhkosti. Papír orientujeme tak, aby nezakrýval otvor zevnitř. Poté průchod světla (dírku) uzavřeme černou izolační páskou, aby se světlo dostalo pouze dříve vytvořeným otvorem. Z kousku pásky uděláme „záklopku“ a zde se plechovka od piva promění v solárarograficlou kameru.

Výroba solarografické kamery Autor: Maciej Zapiór
Výroba solarografické kamery
Autor: Maciej Zapiór

Umístíme kameru na místo, kam dopadají sluneční paprsky, a pomocí montážního lepidla ji upevníme. Pro montáž lze použít i silikon, což podle vynálezce solargrafie Diega Lopeze Calvina je nejlepším způsobem. Citujeme: „No silicon – no solarigraphy“.

A čekáme.

Po několika měsících, ideálně mezi slunovraty, vyjmeme snímek z naší dírkové komory.  Připadnou vodu vylijeme a papír usušíme v temném prostoru (např. ve skříni). Protože je papír po vyjmutí z plechovky dále fotocitlivý, je nutné ho okamžitě digitalizovat („oscanovat“) a zpracovat. Část procesu zahrnuje invertování barev, aby byl obraz pozitivní, a obvykle zvýšení kontrastu. Takovým způsobem obdržíme snímek, který ukazuje svět neviditelný lidským smyslům. Snímek, který ukazuje realitu, pokud by mrknutí okem trvalo půl roku.

Úvodní solarografický snímek vyhrál Českou astrofotografii měsíce v červnu 2016.

Krásný velmi podrobný obrázkový návod vytvořil Krystian Kleszcz. Návod je v polštině, ale díky vytvořeným fotografiím není nutná znalost tohoto jazyka. Nebo si můžete pustit video vytvořené Dawidem Rycąblem ukazující výrobu solarografické kamery z hliníkové plechovky.

V dalším článku se dozvíte, co je z takového solarografického snímku možné vyčíst.

Spoluautor článku: Maciej Zapiór

Solarografická kamera naistalovaná ve veřejném prostoru. Autor: Maciej Zapiór
Solarografická kamera naistalovaná ve veřejném prostoru.
Autor: Maciej Zapiór

 

 

 




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Solarografie, Návod


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »