Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solarografie II – jak na to

Solarografie II – jak na to

Sluneční cesty nad dalekohledem
Autor: Maciej Zapiór

Solarografie je technika, o které lze říci, že je partyzánská. Kamery jsou vyrobeny z každodenních věcí a místa, kde jsou kamery instalovány, jsou často maskovaná. To je nezbytné, protože kamery by měly zůstat nehybné během expoziční doby dlouhé až několik měsíců.

Co potřebujete k realizaci:

    • plechovka/nádoba na dírkovou komoru/solarografickou kameru
    • nůžky
    • černá izolační páska
    • černobílý fotografický papír (může být prošlý)
    • špendlík
    • izolační nebo oboustranná lepící páska 
    • trpělivost s expoziční dobou
    • scanner   
    • software na grafickou úpravu obrázku (Photoshop, GIMP,..)

Nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak vyrobit solarografickou kameru, je z  plechovky od piva (popř. limonády). „Model“ fotoaparátu volíme podle chuti, obsah plechovky totiž samozřejmě vypijeme. Kdo má kreativní náladu, může pouvažovat nad jinou plechovou nádobu. Nevýhodnější je ovšem zvolit něco, co má válcovitý tvar, kam se nedostane nikudy světlo. Víko otevřeme nožem nebo nůžkami, poté jehlou uděláme malou dírku (asi 0,1 – 1 mm). Následující část výroby by měla probíhat za slabých světelných podmínek. Úplná tma není potřeba; stačí to udělat v noci při světle noční lampičky v druhém rohu místnosti. Do plechovky vložíme černobílý fotopapír a rohy papíru slepíme izolační nebo oboustrannou páskou. Děláme to proto, aby se papír uvnitř fotoaparátu nepohyboval při změnách teploty a vlhkosti. Papír orientujeme tak, aby nezakrýval otvor zevnitř. Poté průchod světla (dírku) uzavřeme černou izolační páskou, aby se světlo dostalo pouze dříve vytvořeným otvorem. Z kousku pásky uděláme „záklopku“ a zde se plechovka od piva promění v solárarograficlou kameru.

Výroba solarografické kamery Autor: Maciej Zapiór
Výroba solarografické kamery
Autor: Maciej Zapiór

Umístíme kameru na místo, kam dopadají sluneční paprsky, a pomocí montážního lepidla ji upevníme. Pro montáž lze použít i silikon, což podle vynálezce solargrafie Diega Lopeze Calvina je nejlepším způsobem. Citujeme: „No silicon – no solarigraphy“.

A čekáme.

Po několika měsících, ideálně mezi slunovraty, vyjmeme snímek z naší dírkové komory.  Připadnou vodu vylijeme a papír usušíme v temném prostoru (např. ve skříni). Protože je papír po vyjmutí z plechovky dále fotocitlivý, je nutné ho okamžitě digitalizovat („oscanovat“) a zpracovat. Část procesu zahrnuje invertování barev, aby byl obraz pozitivní, a obvykle zvýšení kontrastu. Takovým způsobem obdržíme snímek, který ukazuje svět neviditelný lidským smyslům. Snímek, který ukazuje realitu, pokud by mrknutí okem trvalo půl roku.

Úvodní solarografický snímek vyhrál Českou astrofotografii měsíce v červnu 2016.

Krásný velmi podrobný obrázkový návod vytvořil Krystian Kleszcz. Návod je v polštině, ale díky vytvořeným fotografiím není nutná znalost tohoto jazyka. Nebo si můžete pustit video vytvořené Dawidem Rycąblem ukazující výrobu solarografické kamery z hliníkové plechovky.

V dalším článku se dozvíte, co je z takového solarografického snímku možné vyčíst.

Spoluautor článku: Maciej Zapiór

Solarografická kamera naistalovaná ve veřejném prostoru. Autor: Maciej Zapiór
Solarografická kamera naistalovaná ve veřejném prostoru.
Autor: Maciej Zapiór

 

 

 




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Solarografie, Návod


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »