Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solarografie II – jak na to

Solarografie II – jak na to

Sluneční cesty nad dalekohledem
Autor: Maciej Zapiór

Solarografie je technika, o které lze říci, že je partyzánská. Kamery jsou vyrobeny z každodenních věcí a místa, kde jsou kamery instalovány, jsou často maskovaná. To je nezbytné, protože kamery by měly zůstat nehybné během expoziční doby dlouhé až několik měsíců.

Co potřebujete k realizaci:

    • plechovka/nádoba na dírkovou komoru/solarografickou kameru
    • nůžky
    • černá izolační páska
    • černobílý fotografický papír (může být prošlý)
    • špendlík
    • izolační nebo oboustranná lepící páska 
    • trpělivost s expoziční dobou
    • scanner   
    • software na grafickou úpravu obrázku (Photoshop, GIMP,..)

Nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak vyrobit solarografickou kameru, je z  plechovky od piva (popř. limonády). „Model“ fotoaparátu volíme podle chuti, obsah plechovky totiž samozřejmě vypijeme. Kdo má kreativní náladu, může pouvažovat nad jinou plechovou nádobu. Nevýhodnější je ovšem zvolit něco, co má válcovitý tvar, kam se nedostane nikudy světlo. Víko otevřeme nožem nebo nůžkami, poté jehlou uděláme malou dírku (asi 0,1 – 1 mm). Následující část výroby by měla probíhat za slabých světelných podmínek. Úplná tma není potřeba; stačí to udělat v noci při světle noční lampičky v druhém rohu místnosti. Do plechovky vložíme černobílý fotopapír a rohy papíru slepíme izolační nebo oboustrannou páskou. Děláme to proto, aby se papír uvnitř fotoaparátu nepohyboval při změnách teploty a vlhkosti. Papír orientujeme tak, aby nezakrýval otvor zevnitř. Poté průchod světla (dírku) uzavřeme černou izolační páskou, aby se světlo dostalo pouze dříve vytvořeným otvorem. Z kousku pásky uděláme „záklopku“ a zde se plechovka od piva promění v solárarograficlou kameru.

Výroba solarografické kamery Autor: Maciej Zapiór
Výroba solarografické kamery
Autor: Maciej Zapiór

Umístíme kameru na místo, kam dopadají sluneční paprsky, a pomocí montážního lepidla ji upevníme. Pro montáž lze použít i silikon, což podle vynálezce solargrafie Diega Lopeze Calvina je nejlepším způsobem. Citujeme: „No silicon – no solarigraphy“.

A čekáme.

Po několika měsících, ideálně mezi slunovraty, vyjmeme snímek z naší dírkové komory.  Připadnou vodu vylijeme a papír usušíme v temném prostoru (např. ve skříni). Protože je papír po vyjmutí z plechovky dále fotocitlivý, je nutné ho okamžitě digitalizovat („oscanovat“) a zpracovat. Část procesu zahrnuje invertování barev, aby byl obraz pozitivní, a obvykle zvýšení kontrastu. Takovým způsobem obdržíme snímek, který ukazuje svět neviditelný lidským smyslům. Snímek, který ukazuje realitu, pokud by mrknutí okem trvalo půl roku.

Úvodní solarografický snímek vyhrál Českou astrofotografii měsíce v červnu 2016.

Krásný velmi podrobný obrázkový návod vytvořil Krystian Kleszcz. Návod je v polštině, ale díky vytvořeným fotografiím není nutná znalost tohoto jazyka. Nebo si můžete pustit video vytvořené Dawidem Rycąblem ukazující výrobu solarografické kamery z hliníkové plechovky.

V dalším článku se dozvíte, co je z takového solarografického snímku možné vyčíst.

Spoluautor článku: Maciej Zapiór

Solarografická kamera naistalovaná ve veřejném prostoru. Autor: Maciej Zapiór
Solarografická kamera naistalovaná ve veřejném prostoru.
Autor: Maciej Zapiór

 

 

 




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Solarografie, Návod


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »