Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solarografie III – experimenty a barvy

Solarografie III – experimenty a barvy

Solarografie z traktoru
Autor: Dawid Rycąbel

O solarografii v českém jazyce najdete ledacos, většinou jsou to však standardně provedené fotky a návody, jak takovou fotografii vytvořit. Určitě za tím však musí být něco víc než jen dráha Slunce. Musí za tím být něco, co nakonec zláká takovou fotografii vyzkoušet. To NĚCO je možnost otázek a experimentů. Co když použiji různý fotografický papír; co vytváří barvy; co udělá vlhkost vzduchu; jak se projeví na dlouhé expozici počasí; co když nepoužiji plechovku, ale jiný tvar?  Dnes se Vám pokusíme ukázat experimenty „solarografistů“. Máte další nápady? Zaexperimentujte si také :).

Fotografie je:  

„proces, kterým se přírodní objekty mohou načrtnout samy, bez pomoci umělcovy tužky“

Henry Fox Talbot, 1839

Hned z počátku je třeba říci, že klasická analogová fotografie by považovala solarografii za klasický, extrémně přeexponovaný papír (došlo na ní k fotolýze halogenidů stříbra). Vytvořil se negativní obraz. Takový papír už není vhodný na žádné vyvolávání – ponořením do vývojky dojde k  okamžitému zčernání papíru. Solarografii tedy do ničeho nenamáčejte.

Tvar dírkové komory – Solarografické kamery

Kolekce různých kamerek Autor: Dawid Rycąbel
Kolekce různých kamerek
Autor: Dawid Rycąbel

Solarografická fotografie vzniká na principu dírkové komory a do ní vloženého fotografického papíru. Obvykle se používá jako nádoba/kamera plechovka, která je nejrychlejším a nejjednodušším způsobem vytvoření kamery. Můžeme ale samozřejmě zvolit i jinou nádobu, případně si k tomu něco sami vytvořit. Jak moc se změní obraz, když nepoužijeme plechovku? Pan Oliver Nagy se pustil do experimentů s různými nádobami. Jeden z jeho výsledků vyhrál APOD (Astronomický snímek dne).

Solarografický snímek na netradiční kameře Autor: Oliver Nagy
Solarografický snímek na netradiční kameře
Autor: Oliver Nagy

Solarografický snímek z kamery o podobě mnohostěnu Autor: Oliver Nagy
Solarografický snímek z kamery o podobě mnohostěnu
Autor: Oliver Nagy

Tvar kamery může být i půlválcový, tím se potlačí distorze u okraje obrazu. Návod na něj najdete např. zde: solarigrafia.pl

Kamera samotná může být válcového tvaru s dírkou umístěnou v podstavci. Takové kameře se říká anamorfická. Zorné pole zaujme 360°. Interpretace snímku je pak značně náročnější: solarigrafia.pl

Solarografie z anamorfické kamery Autor: Maciej Zapiór
Solarografie z anamorfické kamery
Autor: Maciej Zapiór

Fotografický papír

Dalším aspektem je druh použitého fotopapíru. Obvykle se používá černobílý. Experimenty s barevnými fotopapíry byly provedeny, nicméně jejich výsledky zatím nejsou úplně uspokojivé. Všechny dosavadní pokusy dále ukazují na to, že není důležitá uvedená expirace na materiálu. Z mnoha různých pokusů vyplývá, že vliv na výsledný snímek nemá ani tak expirační doba, ale jiná specifikace/druh fotopapíru.

Různé druhy papíru přináší různé barvy, to je způsobené rozdílnou citlivostí. Protože se nejedná o klasickou fotografii a papír se nevyvolává ve vývojce, výrobcem uvedená citlivost (ASA/ISO/DIN) nemá v solarografii žádný význam. Zčernání papíru pod vlivem extrémně dlouhé expozice je jakýmsi vedlejším efektem/vlastností papíru. Před vynálezem solarografie byl papír vyndaný z ochranné obálky na vyhození, protože by ve vývojce úplně zčernal. Příchod a zlevnění digitálních skenerů umožnilo ustálení solarografického snímku do digitální podoby.

Několik testů bylo provedeno různými autory. Jejich výsledky jsou dostupné v následujících odkazech:

Experiment s více druhy fotografického papíru Autor: Olivér Nagy
Experiment s více druhy fotografického papíru
Autor: Olivér Nagy

I když používáme černobílý papír, objeví se na výsledném obrázku barvy. Vysvětlení tohoto jevu je zatím nad rámec našeho článku. Můžeme aspoň nastínit, že vzniká v důsledku existence několika vrstev emulzí, které mají různý index lomu, a také kvůli zvětšení elektrické konduktivity ve vlhkém papíru. Tento efekt (zvýšení fotocitlivosti) lze využit k pozorovaní/zaznamenaní změn vlhkosti vzduchu během expozice. Cesty Slunce budou mít jinou barvu během vlhkých a suchých dnů.

Barvy se liší i na základě různého počasí. Autor: Maciej Zapiór
Barvy se liší i na základě různého počasí.
Autor: Maciej Zapiór

Pohyby s kamerou

Během dlouhé expozice se počítá s tím, že kamera je nehybná – na pevno připevněná k nějakému sloupu/zábradlí. Občas se nezadaří a kamera se pohne. Další možností je samozřejmě připevnit cíleně kameru na něco pohyblivého.

Solarografický snímek z kamery umístěné na slunečnici Autor: Diego López Calvín
Solarografický snímek z kamery umístěné na slunečnici
Autor: Diego López Calvín

Solarografický snímek z kamery umístěné na kole Autor: Diego López Calvín
Solarografický snímek z kamery umístěné na kole
Autor: Diego López Calvín

Solarografický snímek z kamery umístěné na autě Autor: Ksawery Wróbel
Solarografický snímek z kamery umístěné na autě
Autor: Ksawery Wróbel

Solarografický snímek z kamery umístěné na letadlu Autor: Krystian Kleszcz
Solarografický snímek z kamery umístěné na letadlu
Autor: Krystian Kleszcz

Spoluautor článku: Maciej Zapiór




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Solarografie


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6543 (PK 096+29.1)  Kočičí oko - Cat's Eye

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „Kočičí oko“, jehož autorem je Roman Hujer Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »