Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda DART namířila kameru na jasnou hvězdu Vegu

Sonda DART namířila kameru na jasnou hvězdu Vegu

Kamera DRACO s vysokým rozlišením na palubě sondy DART pořídila 27. 5. 2022 fotografii Vegy
Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory

Od svého startu 24. 11. 2021 směřuje sonda NASA s názvem DART (Double Asteroid Redirection Test) k příletu k binárnímu asteroidu Didymos a ke srážce s jeho menším průvodcem s názvem Dimorphos. To vše se odehraje 26. 9. 2022, kdy kolizí vyvrcholí tato sebevražedná mise.

V průběhu posledních dvou měsíců sonda DART pořídila prostřednictvím palubní kamery DRACO přibližně 150 000 snímků nejrůznějších hvězd – včetně hvězdy Vegy, mladé hmotné stálice ve vzdálenosti 25 světelných roků, která se nachází v souhvězdí Lyry.

Sonda DART byla vypuštěna 24. 11. 2021 pomocí rakety Falcon 9 společnosti SpaceX ze startovního komplexu Space Launch Complex 4 East na Vandenberg Space Force Base v Kalifornii, USA. Jedná se o vůbec první misi věnovanou výzkumu a ověření jedné metody odchýlení asteroidu prostřednictvím kinetického impaktu.

Cílovým tělesem je dvojplanetka, blízkozemní systém asteroidu Didymos složený z většího objektu o průměru 780 metrů a menšího průvodce o průměru přibližně 160 metrů – měsíčku Dimorphos. Sonda DART je určena k nárazu do měsíčku Dimorphos, což by mělo způsobit změnu jeho dráhy. Tato změna by měla být natolik velká, že bude měřitelná i při pozorování pozemními teleskopy. Vědci tak chtějí ověřit jednu z metod, jak v budoucnu ochránit Zemi před srážkou s nebezpečným asteroidem.

Umělecké ztvárnění sondy DART a dvojitého asteroidu Didymos a Dimorphos Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory
Umělecké ztvárnění sondy DART a dvojitého asteroidu Didymos a Dimorphos
Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory
Kosmická sonda DART nese na své palubě jediný přístroj – a tím je DRACO, kamera s vysokým rozlišením vycházející z obdobné kamery na sondě New Horizons. Kamera DRACO bude nejen pořizovat fotografie těles Didymos a Dimorphos, ale bude také souběžně podporovat autonomní naváděcí systém sondy SMART Nav, který bude navádět sondu DART k uskutečnění kolize s měsíčkem Dimorphos.

Pravidelným pořizováním snímků hvězd v různých částech oblohy poskytuje sonda vědcům data nezbytná pro probíhající testy sondy při přípravě na kinetický impakt v soustavě asteroidu.

Dne 27. května 2022 sonda DART pointovala kameru DRACO na hvězdu Vegu, jednu z nejjasnějších hvězd noční oblohy.

Výslovně jsme chtěli něco jasného, a Vega dostatečně jasná je,“ říká Carolyn Ernstová, vědecká pracovnice pro kameru DRACO a výzkumná pracovnice z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory. „Pořídili jsme série snímků a studovali jsme světlo, které může být rozptylováno uvnitř kamery a dopadnout tam, kam by nemělo. Uskutečnili jsme dlouhé i krátké expozice k získání rozdílných měření toho, jak může být světlo rozptylováno.“

Tyto typy informací přispívají ke kalibraci kamery DRACO a připraví ji pro úspěšné pořizování snímků planetky Didymos a jejího měsíčku Dimorphos ještě před zacílením a nárazem do posledně jmenovaného tělesa rychlostí 22 530 kilometrů za hodinu (tj. 6,3 km/s).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kinetický impakt, Dimorphos, Didymos, Sonda DART


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »