Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda DART namířila kameru na jasnou hvězdu Vegu

Sonda DART namířila kameru na jasnou hvězdu Vegu

Kamera DRACO s vysokým rozlišením na palubě sondy DART pořídila 27. 5. 2022 fotografii Vegy
Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory

Od svého startu 24. 11. 2021 směřuje sonda NASA s názvem DART (Double Asteroid Redirection Test) k příletu k binárnímu asteroidu Didymos a ke srážce s jeho menším průvodcem s názvem Dimorphos. To vše se odehraje 26. 9. 2022, kdy kolizí vyvrcholí tato sebevražedná mise.

V průběhu posledních dvou měsíců sonda DART pořídila prostřednictvím palubní kamery DRACO přibližně 150 000 snímků nejrůznějších hvězd – včetně hvězdy Vegy, mladé hmotné stálice ve vzdálenosti 25 světelných roků, která se nachází v souhvězdí Lyry.

Sonda DART byla vypuštěna 24. 11. 2021 pomocí rakety Falcon 9 společnosti SpaceX ze startovního komplexu Space Launch Complex 4 East na Vandenberg Space Force Base v Kalifornii, USA. Jedná se o vůbec první misi věnovanou výzkumu a ověření jedné metody odchýlení asteroidu prostřednictvím kinetického impaktu.

Cílovým tělesem je dvojplanetka, blízkozemní systém asteroidu Didymos složený z většího objektu o průměru 780 metrů a menšího průvodce o průměru přibližně 160 metrů – měsíčku Dimorphos. Sonda DART je určena k nárazu do měsíčku Dimorphos, což by mělo způsobit změnu jeho dráhy. Tato změna by měla být natolik velká, že bude měřitelná i při pozorování pozemními teleskopy. Vědci tak chtějí ověřit jednu z metod, jak v budoucnu ochránit Zemi před srážkou s nebezpečným asteroidem.

Umělecké ztvárnění sondy DART a dvojitého asteroidu Didymos a Dimorphos Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory
Umělecké ztvárnění sondy DART a dvojitého asteroidu Didymos a Dimorphos
Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory
Kosmická sonda DART nese na své palubě jediný přístroj – a tím je DRACO, kamera s vysokým rozlišením vycházející z obdobné kamery na sondě New Horizons. Kamera DRACO bude nejen pořizovat fotografie těles Didymos a Dimorphos, ale bude také souběžně podporovat autonomní naváděcí systém sondy SMART Nav, který bude navádět sondu DART k uskutečnění kolize s měsíčkem Dimorphos.

Pravidelným pořizováním snímků hvězd v různých částech oblohy poskytuje sonda vědcům data nezbytná pro probíhající testy sondy při přípravě na kinetický impakt v soustavě asteroidu.

Dne 27. května 2022 sonda DART pointovala kameru DRACO na hvězdu Vegu, jednu z nejjasnějších hvězd noční oblohy.

Výslovně jsme chtěli něco jasného, a Vega dostatečně jasná je,“ říká Carolyn Ernstová, vědecká pracovnice pro kameru DRACO a výzkumná pracovnice z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory. „Pořídili jsme série snímků a studovali jsme světlo, které může být rozptylováno uvnitř kamery a dopadnout tam, kam by nemělo. Uskutečnili jsme dlouhé i krátké expozice k získání rozdílných měření toho, jak může být světlo rozptylováno.“

Tyto typy informací přispívají ke kalibraci kamery DRACO a připraví ji pro úspěšné pořizování snímků planetky Didymos a jejího měsíčku Dimorphos ještě před zacílením a nárazem do posledně jmenovaného tělesa rychlostí 22 530 kilometrů za hodinu (tj. 6,3 km/s).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kinetický impakt, Dimorphos, Didymos, Sonda DART


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »