Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda DART namířila kameru na jasnou hvězdu Vegu

Sonda DART namířila kameru na jasnou hvězdu Vegu

Kamera DRACO s vysokým rozlišením na palubě sondy DART pořídila 27. 5. 2022 fotografii Vegy
Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory

Od svého startu 24. 11. 2021 směřuje sonda NASA s názvem DART (Double Asteroid Redirection Test) k příletu k binárnímu asteroidu Didymos a ke srážce s jeho menším průvodcem s názvem Dimorphos. To vše se odehraje 26. 9. 2022, kdy kolizí vyvrcholí tato sebevražedná mise.

V průběhu posledních dvou měsíců sonda DART pořídila prostřednictvím palubní kamery DRACO přibližně 150 000 snímků nejrůznějších hvězd – včetně hvězdy Vegy, mladé hmotné stálice ve vzdálenosti 25 světelných roků, která se nachází v souhvězdí Lyry.

Sonda DART byla vypuštěna 24. 11. 2021 pomocí rakety Falcon 9 společnosti SpaceX ze startovního komplexu Space Launch Complex 4 East na Vandenberg Space Force Base v Kalifornii, USA. Jedná se o vůbec první misi věnovanou výzkumu a ověření jedné metody odchýlení asteroidu prostřednictvím kinetického impaktu.

Cílovým tělesem je dvojplanetka, blízkozemní systém asteroidu Didymos složený z většího objektu o průměru 780 metrů a menšího průvodce o průměru přibližně 160 metrů – měsíčku Dimorphos. Sonda DART je určena k nárazu do měsíčku Dimorphos, což by mělo způsobit změnu jeho dráhy. Tato změna by měla být natolik velká, že bude měřitelná i při pozorování pozemními teleskopy. Vědci tak chtějí ověřit jednu z metod, jak v budoucnu ochránit Zemi před srážkou s nebezpečným asteroidem.

Umělecké ztvárnění sondy DART a dvojitého asteroidu Didymos a Dimorphos Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory
Umělecké ztvárnění sondy DART a dvojitého asteroidu Didymos a Dimorphos
Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory
Kosmická sonda DART nese na své palubě jediný přístroj – a tím je DRACO, kamera s vysokým rozlišením vycházející z obdobné kamery na sondě New Horizons. Kamera DRACO bude nejen pořizovat fotografie těles Didymos a Dimorphos, ale bude také souběžně podporovat autonomní naváděcí systém sondy SMART Nav, který bude navádět sondu DART k uskutečnění kolize s měsíčkem Dimorphos.

Pravidelným pořizováním snímků hvězd v různých částech oblohy poskytuje sonda vědcům data nezbytná pro probíhající testy sondy při přípravě na kinetický impakt v soustavě asteroidu.

Dne 27. května 2022 sonda DART pointovala kameru DRACO na hvězdu Vegu, jednu z nejjasnějších hvězd noční oblohy.

Výslovně jsme chtěli něco jasného, a Vega dostatečně jasná je,“ říká Carolyn Ernstová, vědecká pracovnice pro kameru DRACO a výzkumná pracovnice z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory. „Pořídili jsme série snímků a studovali jsme světlo, které může být rozptylováno uvnitř kamery a dopadnout tam, kam by nemělo. Uskutečnili jsme dlouhé i krátké expozice k získání rozdílných měření toho, jak může být světlo rozptylováno.“

Tyto typy informací přispívají ke kalibraci kamery DRACO a připraví ji pro úspěšné pořizování snímků planetky Didymos a jejího měsíčku Dimorphos ještě před zacílením a nárazem do posledně jmenovaného tělesa rychlostí 22 530 kilometrů za hodinu (tj. 6,3 km/s).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kinetický impakt, Dimorphos, Didymos, Sonda DART


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »