Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda DART namířila kameru na jasnou hvězdu Vegu

Sonda DART namířila kameru na jasnou hvězdu Vegu

Kamera DRACO s vysokým rozlišením na palubě sondy DART pořídila 27. 5. 2022 fotografii Vegy
Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory

Od svého startu 24. 11. 2021 směřuje sonda NASA s názvem DART (Double Asteroid Redirection Test) k příletu k binárnímu asteroidu Didymos a ke srážce s jeho menším průvodcem s názvem Dimorphos. To vše se odehraje 26. 9. 2022, kdy kolizí vyvrcholí tato sebevražedná mise.

V průběhu posledních dvou měsíců sonda DART pořídila prostřednictvím palubní kamery DRACO přibližně 150 000 snímků nejrůznějších hvězd – včetně hvězdy Vegy, mladé hmotné stálice ve vzdálenosti 25 světelných roků, která se nachází v souhvězdí Lyry.

Sonda DART byla vypuštěna 24. 11. 2021 pomocí rakety Falcon 9 společnosti SpaceX ze startovního komplexu Space Launch Complex 4 East na Vandenberg Space Force Base v Kalifornii, USA. Jedná se o vůbec první misi věnovanou výzkumu a ověření jedné metody odchýlení asteroidu prostřednictvím kinetického impaktu.

Cílovým tělesem je dvojplanetka, blízkozemní systém asteroidu Didymos složený z většího objektu o průměru 780 metrů a menšího průvodce o průměru přibližně 160 metrů – měsíčku Dimorphos. Sonda DART je určena k nárazu do měsíčku Dimorphos, což by mělo způsobit změnu jeho dráhy. Tato změna by měla být natolik velká, že bude měřitelná i při pozorování pozemními teleskopy. Vědci tak chtějí ověřit jednu z metod, jak v budoucnu ochránit Zemi před srážkou s nebezpečným asteroidem.

Umělecké ztvárnění sondy DART a dvojitého asteroidu Didymos a Dimorphos Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory
Umělecké ztvárnění sondy DART a dvojitého asteroidu Didymos a Dimorphos
Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory
Kosmická sonda DART nese na své palubě jediný přístroj – a tím je DRACO, kamera s vysokým rozlišením vycházející z obdobné kamery na sondě New Horizons. Kamera DRACO bude nejen pořizovat fotografie těles Didymos a Dimorphos, ale bude také souběžně podporovat autonomní naváděcí systém sondy SMART Nav, který bude navádět sondu DART k uskutečnění kolize s měsíčkem Dimorphos.

Pravidelným pořizováním snímků hvězd v různých částech oblohy poskytuje sonda vědcům data nezbytná pro probíhající testy sondy při přípravě na kinetický impakt v soustavě asteroidu.

Dne 27. května 2022 sonda DART pointovala kameru DRACO na hvězdu Vegu, jednu z nejjasnějších hvězd noční oblohy.

Výslovně jsme chtěli něco jasného, a Vega dostatečně jasná je,“ říká Carolyn Ernstová, vědecká pracovnice pro kameru DRACO a výzkumná pracovnice z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory. „Pořídili jsme série snímků a studovali jsme světlo, které může být rozptylováno uvnitř kamery a dopadnout tam, kam by nemělo. Uskutečnili jsme dlouhé i krátké expozice k získání rozdílných měření toho, jak může být světlo rozptylováno.“

Tyto typy informací přispívají ke kalibraci kamery DRACO a připraví ji pro úspěšné pořizování snímků planetky Didymos a jejího měsíčku Dimorphos ještě před zacílením a nárazem do posledně jmenovaného tělesa rychlostí 22 530 kilometrů za hodinu (tj. 6,3 km/s).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kinetický impakt, Dimorphos, Didymos, Sonda DART


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »