Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Spirit odhalil vodu v minulosti Marsu

Spirit odhalil vodu v minulosti Marsu

mars_silica.jpg
Astronomové zjistili, že pod rudým povrchem Marsu se ukrývají světlá místa bohatá na křemičitany. Marťanská půda byla analyzovaná přístroji na roveru Spirit. Jedná se o nejlepší důkaz, že v minulosti bylo na Marsu mnohem více vody, než je tomu nyní. Procesy, při nichž se mohou tvořit takto koncentrované usazeniny křemičitanů, právě přítomnost vody vyžadují. Při měření pomocí alfačásticového rentgenového spektrometru a chemického analyzátoru byl v půdě zjištěn téměř čistý křemen (90 %).

„Mohli jsme slyšet, jak lidé údivem lapali po dechu,“ řekl Steve Squyres (Cornell University, Ithaca, New York), vedoucí pracovník projektů Mars rovers. „Je to významný objev. A skutečnost, že jsme našli něco nového a odlišného po téměř 1 200 dnech na Marsu, dělá celý objev ještě pozoruhodnějším. A projevuje se to ještě větším zájmem, co tam ještě je.“

Při průzkumu kráteru Gusev miniaturním spektrometrem tepelných emisí Mini-TES (Miniature Thermal Emission Spectrometer) si Steve Ruff (Arizona State University, Tempe) všiml, že spektrum vykazuje vysoký obsah křemene. A byl sestaven plán pro další studium půdy a sedimentů v okolí. Podle geochemika Alberta Yena (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) může být jedním z možných zdrojů křemičitanů vzájemné působení půdy a kyselých výparů, které byly uvolňovány při sopečné činnosti za přítomnosti vody. Dalším by mohla být voda v okolí horkého pramene.

Astrobiolog David Des Marais (NASA's Ames Research Center, Moffett Field, Calif.) řekl: „Na tom je vzrušující, že na Zemi existují místa s podobným prostředím, která jsou vlídná k organismům.“ Poslední objev ukazuje nový přesvědčivý důkaz pro životu příznivé podmínky v minulosti Marsu.

Spirit i jeho dvojče Opportunity dokončily svoji základní tříměsíční misi v dubnu 2004. Oba stále ještě pracují, ač už vykazují znaky „stáří“. Jedno ze šesti kol Spiritu se již delší dobu neotáčí a zanechává za sebou hlubokou rýhu v půdě. Ale právě toto „rytí“ odkrylo několik míst světlé půdy a vedlo k největším objevům Spiritu v kráteru Gusev (včetně toho posledního).

Doug McCuistion, ředitel pro výzkum Marsu (NASA's Mars Exploration Program), řekl: „Tento nový, neočekávaný objev ukazuje, že Spirit i Opportunity ještě po 3 letech od prodloužení misí mohou dělat významné objevy. To také posílilo skutečnost, že v minulosti bylo na Marsu přítomno významné množství vody a to stále nechává naději, že Mars byl kdysi obyvatelný a možná i podporoval život.“

Ray Arvidson (Washington University, St. Louis) sdělil, že nově objevené místo dostalo neoficiální název „Gertruda Weise“ - po hráčce profesionální americké basebalové ligy (All-American Girls Professional Baseball League).

„Dívali jsme se na desítky vzorků narušené půdy ve stopách roveru a toto je první, který ukazuje vysoký obsah křemene,“ řekl Ruff, který minulý měsíc navrhl použití spektrometru Mini-TES k pozorování světlé půdy v této oblasti. Mini-TES poskytuje informace o složení nerostů na dálku. Údaje o nalezeném křemenu v odkryté půdě rozhodly o použití alfačásticového rentgenového spektrometru (Alpha Particle X-Ray Spectrometer), který je umístěn na robotickém rameni roveru Spirit.

Křemen se na Zemi obvykle vyskytuje jako krystalický minerál (hlavní přísada do okenního skla); ale marťanský křemen „Gertruda Weise“ krystalický není - nebyla u něho zjištěna žádná krystalická mřížka. Nyní, 18 měsíců po objevu, pracuje Spirit ve vzdálenosti asi 46 m od oblasti „Gertruda Weise“. Podle Squyers je důležité pokračovat v dalším hloubkovém průzkumu tohoto prostředí a nespěchat s jeho opuštěním.

Zatím na opačné straně planety rover Opportunity 8 měsíců prozkoumává kráter Victoria. „Opportunity dokončil počáteční průzkum okraje kráteru a nyní míří k oblasti nazvané Kachní zátoka (Duck Bay), která může poskytnout bezpečnou cestu dolů do kráteru,“ řekl John Callas, ředitel projektů „rovers“ (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie).

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »