Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Spojení s Philae není stabilní

Spojení s Philae není stabilní

Povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko a modul Philae
Autor: ESA

Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.

Podle výpočtů by měla komunikační okna trvat od pár desítek minut až po tři hodiny v ideálním případě. Jeden den na kometě trvá 12,7 hodiny, což čistě teoreticky znamená dvě komunikační příležitosti za náš pozemský den. Skutečnost je ale jiná. Aby Rosetta mohla komunikovat s Philae musí být splněno několik podmínek. Rosetta musí nad Philae přelétat v době, kdy je modul vzhůru a generuje dostatečné množství energie, aby mohl komunikovat. Dalším limitujícím faktorem je orientace modulu v prostoru, což ovlivňuje jeho nasměrování komunikační antény. Svůj vliv má samozřejmě i zdravotní stav modulu po dlouhé hibernaci. Objevují se náznaky, že by jedna ze dvou komunikačních jednotek Philae mohla být poškozena.

Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta. Autor: ESA
Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta.
Autor: ESA
Rosetta má na kvalitě spojení také svůj vliv. Jedním z hlavních faktorů je vzdálenost od jádra. Síla signálu klesá se čtvercem vzdálenosti a čím je sonda dál od povrchu, tím slabší signál dostává. Rosetta musí před přenosem letět po správné dráze, aby zachytila signál z Philae. Některé oběžné dráhy to umožňují snáze, jiného obtížněji. Nutná je i přesná orientace sondy v prostoru. Anténa je totiž nepohyblivá a proto se musí Rosetta správně otočit, aby zachytila signál v ideální síle.

Snížení výšky oběžné dráhy z 200 na 180 kilometrů zatím moc velký výsledek nepřineslo. 30. června by proto měla Rosetta klesnout ještě o 20 kilometrů níže. Kometa se sice blíží ke Slunci a její aktivita roste, ale sonda momentálně obíhá nad terminátorem – přechodem světla a stínu, kde jsou výtrysky méně časté. Sečteno a podtrženo – komunikace je závislá na mnoha faktorech a změna jednoho z nich ještě nemusí znamenat, že se problém vyřeší. Jedno je ale jisté. Radost po znovuprobuzení modulu utichla a operátoři se pouští do tvrdé práce, aby z Philae vymačkali pokud možno co nejvíce informací.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blog ESA - Evropské kosmické agentury
[2] Fórum na Kosmonautix.cz

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Sonda Rosetta, Modul Philae


44. vesmírný týden 2025

44. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 A6 (Lemmon)

Jižní Skotsko

Další informace »