Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Spojení s Philae není stabilní

Spojení s Philae není stabilní

Povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko a modul Philae
Autor: ESA

Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.

Podle výpočtů by měla komunikační okna trvat od pár desítek minut až po tři hodiny v ideálním případě. Jeden den na kometě trvá 12,7 hodiny, což čistě teoreticky znamená dvě komunikační příležitosti za náš pozemský den. Skutečnost je ale jiná. Aby Rosetta mohla komunikovat s Philae musí být splněno několik podmínek. Rosetta musí nad Philae přelétat v době, kdy je modul vzhůru a generuje dostatečné množství energie, aby mohl komunikovat. Dalším limitujícím faktorem je orientace modulu v prostoru, což ovlivňuje jeho nasměrování komunikační antény. Svůj vliv má samozřejmě i zdravotní stav modulu po dlouhé hibernaci. Objevují se náznaky, že by jedna ze dvou komunikačních jednotek Philae mohla být poškozena.

Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta. Autor: ESA
Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta.
Autor: ESA
Rosetta má na kvalitě spojení také svůj vliv. Jedním z hlavních faktorů je vzdálenost od jádra. Síla signálu klesá se čtvercem vzdálenosti a čím je sonda dál od povrchu, tím slabší signál dostává. Rosetta musí před přenosem letět po správné dráze, aby zachytila signál z Philae. Některé oběžné dráhy to umožňují snáze, jiného obtížněji. Nutná je i přesná orientace sondy v prostoru. Anténa je totiž nepohyblivá a proto se musí Rosetta správně otočit, aby zachytila signál v ideální síle.

Snížení výšky oběžné dráhy z 200 na 180 kilometrů zatím moc velký výsledek nepřineslo. 30. června by proto měla Rosetta klesnout ještě o 20 kilometrů níže. Kometa se sice blíží ke Slunci a její aktivita roste, ale sonda momentálně obíhá nad terminátorem – přechodem světla a stínu, kde jsou výtrysky méně časté. Sečteno a podtrženo – komunikace je závislá na mnoha faktorech a změna jednoho z nich ještě nemusí znamenat, že se problém vyřeší. Jedno je ale jisté. Radost po znovuprobuzení modulu utichla a operátoři se pouští do tvrdé práce, aby z Philae vymačkali pokud možno co nejvíce informací.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blog ESA - Evropské kosmické agentury
[2] Fórum na Kosmonautix.cz

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Sonda Rosetta, Modul Philae


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »