Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Srazí se planetka s Marsem?

Srazí se planetka s Marsem?

asteroid-browse.jpg
Astronomové monitorují dráhu 50m planetky, která bude křížit oběžnou dráhu Marsu na začátku roku 2008. Pozorování analyzovaná v JPL ukazují, že objekt by se mohl 30. ledna v poledne našeho času nacházet ve vzdálenosti 48 000 km od Marsu.

Aktuální šance na srážku je 1 : 10000. (9. 1. 2008)

trajektorie.jpg
„Nyní je planetka 2007 WD5 asi uprostřed cesty mezi Zemí a Marsem, ke kterému se přibližuje rychlostí asi 45 000 km/h,“ řekl Don Yeomans (Near Earth Object Office, JPL). „Doufáme, že během příštích pěti týdnů shromáždíme z observatoří více informací, abychom mohli ještě více zpřesnit dráhu planetky.“

Observatoře na celém světě hledají a sledují planetky a komety, které procházejí blízko naší Země. Program NASA „Near Earth Object Observation Program“, obvykle nazývaný „Spaceguard“ („kosmická hlídka“), má za úkol vyhledávat potenciálně rizikové objekty pro naši planetu.

Planetka 2007 WD5 byla objevena 20. listopadu 2007 v rámci projektu Catalina Sky Survey (NASA), protože její oběžná dráha prochází blízko Země. Ale další pozorování ukázala, že pro naši Zemi nebezpečná není, ale mohla by se srazit s Marsem.

Kvůli nynější nejistotě určení dráhy existuje šance 1 : 75, že planetka 2007 WD5 se s Marsem srazí. Pokud by k této události došlo, stalo by se to v pásu širokém asi 800 km, táhnoucím se napříč planetou, severně od roveru Oportunity.

meteorit.jpg
„Odhadujeme, že takové dopady se vyskytují na Marsu každých asi tisíc let,“ řekl Steve Chesley (JPL). „Kdyby 2007 WD5 dopadla 30. ledna na Mars, vypočítali jsme, že by to bylo rychlostí 48 000 km/h a vytvořil by se kráter o průměru půl míle (asi 800 m).“ Rover Opportunity nyní zkoumá kráter přibližně stejné velikosti.

Při takové srážce by se mohly uvolnit asi tři megatuny energie. Vědci si myslí, že událost srovnatelné velikosti se na Země odehrála v roce 1908 na Sibiři, tehdy se ale Tunguzský meteorit s velkou pravděpodobností rozpadal v atmosféře.

Zdroj: www.jpl.nasa.gov




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »