Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Srazí se planetka s Marsem?

Srazí se planetka s Marsem?

asteroid-browse.jpg
Astronomové monitorují dráhu 50m planetky, která bude křížit oběžnou dráhu Marsu na začátku roku 2008. Pozorování analyzovaná v JPL ukazují, že objekt by se mohl 30. ledna v poledne našeho času nacházet ve vzdálenosti 48 000 km od Marsu.

Aktuální šance na srážku je 1 : 10000. (9. 1. 2008)

trajektorie.jpg
„Nyní je planetka 2007 WD5 asi uprostřed cesty mezi Zemí a Marsem, ke kterému se přibližuje rychlostí asi 45 000 km/h,“ řekl Don Yeomans (Near Earth Object Office, JPL). „Doufáme, že během příštích pěti týdnů shromáždíme z observatoří více informací, abychom mohli ještě více zpřesnit dráhu planetky.“

Observatoře na celém světě hledají a sledují planetky a komety, které procházejí blízko naší Země. Program NASA „Near Earth Object Observation Program“, obvykle nazývaný „Spaceguard“ („kosmická hlídka“), má za úkol vyhledávat potenciálně rizikové objekty pro naši planetu.

Planetka 2007 WD5 byla objevena 20. listopadu 2007 v rámci projektu Catalina Sky Survey (NASA), protože její oběžná dráha prochází blízko Země. Ale další pozorování ukázala, že pro naši Zemi nebezpečná není, ale mohla by se srazit s Marsem.

Kvůli nynější nejistotě určení dráhy existuje šance 1 : 75, že planetka 2007 WD5 se s Marsem srazí. Pokud by k této události došlo, stalo by se to v pásu širokém asi 800 km, táhnoucím se napříč planetou, severně od roveru Oportunity.

meteorit.jpg
„Odhadujeme, že takové dopady se vyskytují na Marsu každých asi tisíc let,“ řekl Steve Chesley (JPL). „Kdyby 2007 WD5 dopadla 30. ledna na Mars, vypočítali jsme, že by to bylo rychlostí 48 000 km/h a vytvořil by se kráter o průměru půl míle (asi 800 m).“ Rover Opportunity nyní zkoumá kráter přibližně stejné velikosti.

Při takové srážce by se mohly uvolnit asi tři megatuny energie. Vědci si myslí, že událost srovnatelné velikosti se na Země odehrála v roce 1908 na Sibiři, tehdy se ale Tunguzský meteorit s velkou pravděpodobností rozpadal v atmosféře.

Zdroj: www.jpl.nasa.gov




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »