Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Studie odhalila tajemství původu asteroidů a meteoroidů

Studie odhalila tajemství původu asteroidů a meteoroidů

Asteroidy hlavního pásu planetek mají původ v několika větších tělesech
Autor: Don Davis

Na počátku vzniku Sluneční soustavy byl větší oblak prachu a plynu. Tehdejší podmínky způsobily, že se střed oblaku začal smršťovat a vytvořilo se zde Slunce. Nově zrozená hvězda zažehla ve svém nitru jadernou fúzi, ozářila okolí a teplem zahřívala materiál okolního rotujícího cirkumstelárního disku. Zanedlouho se tento materiál spojil do podoby obřích plynných planet, ledových a kamenných těles a Sluneční soustava tak získala podobu, v jaké ji známe dnes.

Po několik let byly asteroidy považovány za zbytky po vzniku planet – shluky materiálu, který nebyl nikdy zcela využit na stavbu těles velikosti planet a který postupně dostal podobu pásu zaplněného kamennými pozůstatky, které krouží kolem Slunce mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Avšak většina asteroidů a meteoroidů pochází z několika roztříštěných malých planetek vzniklých v průběhu „dětství“ Sluneční soustavy. Vyplývá to z nové studie vypracované astronomy. Ze studie publikované online počátkem července 2018 v časopise Nature Astronomy vyplývá, že nejméně 85 % z 200 000 asteroidů ve vnitřní části hlavního pásu planetek – hlavního zdroje pozemských meteoritů – má původ v pěti nebo šesti prastarých malých planetkách. Pro dalších 15 % můžeme rovněž rozlišit jejich původ ve shodných skupinách prvotních těles, říká Stanley Dermott, hlavní autor článku a astronom-teoretik na University of Florida.

Objev je důležitý pro pochopení složení hmoty, ze které se zformovaly planety naší Sluneční soustavy,“ dodává Stanley Dermott.

Zjištění poskytuje mnohem důkladnější pochopení historie vývoje asteroidů a materiálů, z kterých vznikly – prohlašuje Stanley Dermott a říká, že znalosti se mohou osvědčit jako základ ochrany Země před meteority velikosti Sochy svobody a před asteroidy o energiích mnohem větších něž v případě atomové bomby.

Tato velká tělesa prolétající okolo Země jsou proto pochopitelně velmi znepokojující vzhledem k tomu, jak mnoho jich existuje a z jakého druhu materiálu jsou složeny,“ říká Stanley Dermott, emeritní profesor na College of Liberal Arts and Sciences, University of Florida. „Pokud někdy některé z těchto těles bude směřovat na naši planetu a my jej budeme chtít odklonit z jeho dráhy, musíme vědět, jaká je jeho podstata.“

Vědecký tým Stanley Dermotta ukázal, že typ oběžné dráhy asteroidu je závislý do značné míry na jeho velikosti. „Tento objev napovídá, že rozdíly v meteoritech nalezených na Zemi ukazují na vývojové změny, ke kterým došlo mezi několika velkými předchůdci (prekurzory), tj. tělesy, která existovala před více než čtyřmi miliardami roků,“ informuje Stanley Dermott.

Nebyl bych vůbec překvapen, kdybychom nakonec vystopovali počátek všech asteroidů v hlavním pásu planetek – nejenom těch v jeho vnitřní části – až k malému počtu známých mateřských těles,“ říká Stanley Dermott.

Mozaika našich znalostí o historii vývoje těles, která formovala Sluneční soustavu v rané fázi jejího vývoje, pomůže astronomům zabývajícím se teorií zodpovědět související otázky, kde ve vesmíru mohou existovat planety podobné naší Zemi. Avšak jako první, jak uvádí Stanley Dermott, snad porozumíme procesům, které vedou ke vzniku života na povrchu planet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rodiny planetek, Vznik planetek, Asteroidy


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »