Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Studie odhalila tajemství původu asteroidů a meteoroidů

Studie odhalila tajemství původu asteroidů a meteoroidů

Asteroidy hlavního pásu planetek mají původ v několika větších tělesech
Autor: Don Davis

Na počátku vzniku Sluneční soustavy byl větší oblak prachu a plynu. Tehdejší podmínky způsobily, že se střed oblaku začal smršťovat a vytvořilo se zde Slunce. Nově zrozená hvězda zažehla ve svém nitru jadernou fúzi, ozářila okolí a teplem zahřívala materiál okolního rotujícího cirkumstelárního disku. Zanedlouho se tento materiál spojil do podoby obřích plynných planet, ledových a kamenných těles a Sluneční soustava tak získala podobu, v jaké ji známe dnes.

Po několik let byly asteroidy považovány za zbytky po vzniku planet – shluky materiálu, který nebyl nikdy zcela využit na stavbu těles velikosti planet a který postupně dostal podobu pásu zaplněného kamennými pozůstatky, které krouží kolem Slunce mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Avšak většina asteroidů a meteoroidů pochází z několika roztříštěných malých planetek vzniklých v průběhu „dětství“ Sluneční soustavy. Vyplývá to z nové studie vypracované astronomy. Ze studie publikované online počátkem července 2018 v časopise Nature Astronomy vyplývá, že nejméně 85 % z 200 000 asteroidů ve vnitřní části hlavního pásu planetek – hlavního zdroje pozemských meteoritů – má původ v pěti nebo šesti prastarých malých planetkách. Pro dalších 15 % můžeme rovněž rozlišit jejich původ ve shodných skupinách prvotních těles, říká Stanley Dermott, hlavní autor článku a astronom-teoretik na University of Florida.

Objev je důležitý pro pochopení složení hmoty, ze které se zformovaly planety naší Sluneční soustavy,“ dodává Stanley Dermott.

Zjištění poskytuje mnohem důkladnější pochopení historie vývoje asteroidů a materiálů, z kterých vznikly – prohlašuje Stanley Dermott a říká, že znalosti se mohou osvědčit jako základ ochrany Země před meteority velikosti Sochy svobody a před asteroidy o energiích mnohem větších něž v případě atomové bomby.

Tato velká tělesa prolétající okolo Země jsou proto pochopitelně velmi znepokojující vzhledem k tomu, jak mnoho jich existuje a z jakého druhu materiálu jsou složeny,“ říká Stanley Dermott, emeritní profesor na College of Liberal Arts and Sciences, University of Florida. „Pokud někdy některé z těchto těles bude směřovat na naši planetu a my jej budeme chtít odklonit z jeho dráhy, musíme vědět, jaká je jeho podstata.“

Vědecký tým Stanley Dermotta ukázal, že typ oběžné dráhy asteroidu je závislý do značné míry na jeho velikosti. „Tento objev napovídá, že rozdíly v meteoritech nalezených na Zemi ukazují na vývojové změny, ke kterým došlo mezi několika velkými předchůdci (prekurzory), tj. tělesy, která existovala před více než čtyřmi miliardami roků,“ informuje Stanley Dermott.

Nebyl bych vůbec překvapen, kdybychom nakonec vystopovali počátek všech asteroidů v hlavním pásu planetek – nejenom těch v jeho vnitřní části – až k malému počtu známých mateřských těles,“ říká Stanley Dermott.

Mozaika našich znalostí o historii vývoje těles, která formovala Sluneční soustavu v rané fázi jejího vývoje, pomůže astronomům zabývajícím se teorií zodpovědět související otázky, kde ve vesmíru mohou existovat planety podobné naší Zemi. Avšak jako první, jak uvádí Stanley Dermott, snad porozumíme procesům, které vedou ke vzniku života na povrchu planet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rodiny planetek, Vznik planetek, Asteroidy


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »