Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Studie odhalila tajemství původu asteroidů a meteoroidů

Studie odhalila tajemství původu asteroidů a meteoroidů

Asteroidy hlavního pásu planetek mají původ v několika větších tělesech
Autor: Don Davis

Na počátku vzniku Sluneční soustavy byl větší oblak prachu a plynu. Tehdejší podmínky způsobily, že se střed oblaku začal smršťovat a vytvořilo se zde Slunce. Nově zrozená hvězda zažehla ve svém nitru jadernou fúzi, ozářila okolí a teplem zahřívala materiál okolního rotujícího cirkumstelárního disku. Zanedlouho se tento materiál spojil do podoby obřích plynných planet, ledových a kamenných těles a Sluneční soustava tak získala podobu, v jaké ji známe dnes.

Po několik let byly asteroidy považovány za zbytky po vzniku planet – shluky materiálu, který nebyl nikdy zcela využit na stavbu těles velikosti planet a který postupně dostal podobu pásu zaplněného kamennými pozůstatky, které krouží kolem Slunce mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Avšak většina asteroidů a meteoroidů pochází z několika roztříštěných malých planetek vzniklých v průběhu „dětství“ Sluneční soustavy. Vyplývá to z nové studie vypracované astronomy. Ze studie publikované online počátkem července 2018 v časopise Nature Astronomy vyplývá, že nejméně 85 % z 200 000 asteroidů ve vnitřní části hlavního pásu planetek – hlavního zdroje pozemských meteoritů – má původ v pěti nebo šesti prastarých malých planetkách. Pro dalších 15 % můžeme rovněž rozlišit jejich původ ve shodných skupinách prvotních těles, říká Stanley Dermott, hlavní autor článku a astronom-teoretik na University of Florida.

Objev je důležitý pro pochopení složení hmoty, ze které se zformovaly planety naší Sluneční soustavy,“ dodává Stanley Dermott.

Zjištění poskytuje mnohem důkladnější pochopení historie vývoje asteroidů a materiálů, z kterých vznikly – prohlašuje Stanley Dermott a říká, že znalosti se mohou osvědčit jako základ ochrany Země před meteority velikosti Sochy svobody a před asteroidy o energiích mnohem větších něž v případě atomové bomby.

Tato velká tělesa prolétající okolo Země jsou proto pochopitelně velmi znepokojující vzhledem k tomu, jak mnoho jich existuje a z jakého druhu materiálu jsou složeny,“ říká Stanley Dermott, emeritní profesor na College of Liberal Arts and Sciences, University of Florida. „Pokud někdy některé z těchto těles bude směřovat na naši planetu a my jej budeme chtít odklonit z jeho dráhy, musíme vědět, jaká je jeho podstata.“

Vědecký tým Stanley Dermotta ukázal, že typ oběžné dráhy asteroidu je závislý do značné míry na jeho velikosti. „Tento objev napovídá, že rozdíly v meteoritech nalezených na Zemi ukazují na vývojové změny, ke kterým došlo mezi několika velkými předchůdci (prekurzory), tj. tělesy, která existovala před více než čtyřmi miliardami roků,“ informuje Stanley Dermott.

Nebyl bych vůbec překvapen, kdybychom nakonec vystopovali počátek všech asteroidů v hlavním pásu planetek – nejenom těch v jeho vnitřní části – až k malému počtu známých mateřských těles,“ říká Stanley Dermott.

Mozaika našich znalostí o historii vývoje těles, která formovala Sluneční soustavu v rané fázi jejího vývoje, pomůže astronomům zabývajícím se teorií zodpovědět související otázky, kde ve vesmíru mohou existovat planety podobné naší Zemi. Avšak jako první, jak uvádí Stanley Dermott, snad porozumíme procesům, které vedou ke vzniku života na povrchu planet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rodiny planetek, Vznik planetek, Asteroidy


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »