Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Studie odhalila tajemství původu asteroidů a meteoroidů

Studie odhalila tajemství původu asteroidů a meteoroidů

Asteroidy hlavního pásu planetek mají původ v několika větších tělesech
Autor: Don Davis

Na počátku vzniku Sluneční soustavy byl větší oblak prachu a plynu. Tehdejší podmínky způsobily, že se střed oblaku začal smršťovat a vytvořilo se zde Slunce. Nově zrozená hvězda zažehla ve svém nitru jadernou fúzi, ozářila okolí a teplem zahřívala materiál okolního rotujícího cirkumstelárního disku. Zanedlouho se tento materiál spojil do podoby obřích plynných planet, ledových a kamenných těles a Sluneční soustava tak získala podobu, v jaké ji známe dnes.

Po několik let byly asteroidy považovány za zbytky po vzniku planet – shluky materiálu, který nebyl nikdy zcela využit na stavbu těles velikosti planet a který postupně dostal podobu pásu zaplněného kamennými pozůstatky, které krouží kolem Slunce mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Avšak většina asteroidů a meteoroidů pochází z několika roztříštěných malých planetek vzniklých v průběhu „dětství“ Sluneční soustavy. Vyplývá to z nové studie vypracované astronomy. Ze studie publikované online počátkem července 2018 v časopise Nature Astronomy vyplývá, že nejméně 85 % z 200 000 asteroidů ve vnitřní části hlavního pásu planetek – hlavního zdroje pozemských meteoritů – má původ v pěti nebo šesti prastarých malých planetkách. Pro dalších 15 % můžeme rovněž rozlišit jejich původ ve shodných skupinách prvotních těles, říká Stanley Dermott, hlavní autor článku a astronom-teoretik na University of Florida.

Objev je důležitý pro pochopení složení hmoty, ze které se zformovaly planety naší Sluneční soustavy,“ dodává Stanley Dermott.

Zjištění poskytuje mnohem důkladnější pochopení historie vývoje asteroidů a materiálů, z kterých vznikly – prohlašuje Stanley Dermott a říká, že znalosti se mohou osvědčit jako základ ochrany Země před meteority velikosti Sochy svobody a před asteroidy o energiích mnohem větších něž v případě atomové bomby.

Tato velká tělesa prolétající okolo Země jsou proto pochopitelně velmi znepokojující vzhledem k tomu, jak mnoho jich existuje a z jakého druhu materiálu jsou složeny,“ říká Stanley Dermott, emeritní profesor na College of Liberal Arts and Sciences, University of Florida. „Pokud někdy některé z těchto těles bude směřovat na naši planetu a my jej budeme chtít odklonit z jeho dráhy, musíme vědět, jaká je jeho podstata.“

Vědecký tým Stanley Dermotta ukázal, že typ oběžné dráhy asteroidu je závislý do značné míry na jeho velikosti. „Tento objev napovídá, že rozdíly v meteoritech nalezených na Zemi ukazují na vývojové změny, ke kterým došlo mezi několika velkými předchůdci (prekurzory), tj. tělesy, která existovala před více než čtyřmi miliardami roků,“ informuje Stanley Dermott.

Nebyl bych vůbec překvapen, kdybychom nakonec vystopovali počátek všech asteroidů v hlavním pásu planetek – nejenom těch v jeho vnitřní části – až k malému počtu známých mateřských těles,“ říká Stanley Dermott.

Mozaika našich znalostí o historii vývoje těles, která formovala Sluneční soustavu v rané fázi jejího vývoje, pomůže astronomům zabývajícím se teorií zodpovědět související otázky, kde ve vesmíru mohou existovat planety podobné naší Zemi. Avšak jako první, jak uvádí Stanley Dermott, snad porozumíme procesům, které vedou ke vzniku života na povrchu planet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rodiny planetek, Vznik planetek, Asteroidy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »