Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Super Grand Canyon na měsíci Pluta

Super Grand Canyon na měsíci Pluta

Charon – měsíc trpasličí planety Pluto
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Od průletu sondy NASA s názvem New Horizons kolem Pluta stále přicházejí do řídícího střediska nové a nové informace. Astronomové i nadále data zpracovávají a publikují nové výsledky. Například bylo zjištěno, že na největším měsíci Pluta – Charonu – se nachází mimořádný kaňon, který je delší a hlubší než známý Grand Canyon na Zemi.

Na připojeném obrázku nahoře je do celkového pohledu na Charona vložen ve výřezu zvětšený snímek východního limbu měsíce. Snímek pořídila sonda New Horizons několik hodin před nejtěsnějším průletem 14. července 2015 kolem Pluta. Hluboký kaňon neformálně pojmenovaný Argo Chasma je vidět na okraji (limbu) měsíce. Tato část měsíce na obrázku měří na délku přibližně 300 kilometrů. Astronomové z týmu sondy New Horizons předpokládají, že celková délka kaňonu Argo Chasma je přibližně 700 kilometrů (na připojeném snímku není kaňon vidět celý). Pro srovnání: Grand Canyon v Arizoně (USA) měří na délku 450 kilometrů.

Na tomto náhodném pohledu na kaňon je vidět pouze jeho část a na severním okraji kaňonu může být jeho hloubka docela dobře změřena. Na základě tohoto a dalších snímků pořízených přibližně ve stejnou dobu vědci odhadli, že kaňon Argo Chasma může být hluboký až 9 kilometrů, což je více než pětkrát větší v porovnání s obdobným pozemským útvarem Grand Canyon. Na druhou stranu jsou zde patrné oblasti podél kaňonu, kde strmé útesy dosahují výšky několika kilometrů. Mohou potenciálně konkurovat útvaru Verona Rupes na Mirandě (měsíci planety Uran), který je vysoký nejméně 5 kilometrů, což je nejvyšší známá stěna útesu ve Sluneční soustavě.

Snímek v úvodu článku byl pořízen kamerou LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na palubě sondy New Horizons. Rozlišení snímku dosahuje přibližně 2,33 kilometru na jeden pixel. Byl zhotoven ze vzdálenosti zhruba 466 000 kilometrů od měsíce Charona, 9 hodin a 22 minuty před největším přiblížením sondy k tomuto měsíci dne 14. července 2015.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc Charon, Trpasličí planeta Pluto, New horizons


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »