Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Těsný průlet hvězdy kolem Sluneční soustavy

Těsný průlet hvězdy kolem Sluneční soustavy

Scholzova hvězda se před 70 000 lety přiblížila ke Slunci na vzdálenost 0,8 světelného roku.
Autor: Michael Osadciw/University of Rochester

Astronomové informovali o objevu hvězdy, která prošla ve vnějších oblastech Sluneční soustavy přibližně před 70 000 roky, kdy lidé teprve začali svoji existenci na Zemi. Hvězdný průlet byl pravděpodobně dostatečně blízký, aby ovlivnil dráhy komet ve vnějším Oortově oblaku, avšak neandrtálci a cromagnonci – naši blízcí předchůdci – nebyli ohroženi. Současní astronomové jsou připraveni prozkoumat mnohem více podobných hvězd.

Vedoucí autor článku Eric Mamajek (University of Rochester) se svými spolupracovníky publikoval objev v časopise Astrophysical Journal dne 12. 2. 2015. V článku se uvádí, že „průlet této hvězdy pravděpodobně způsobil nezanedbatelný vliv na stabilitu drah dlouhoperiodických komet. Nedávno objevený binární systém poukazuje na to, že za dynamicky závažným ovlivněním Oortova oblaku může stát mnoho blízkých hvězd.“

Stálice pojmenovaná Scholzova hvězda (jiné označení je WISE J072003.20-084651.2) se přiblížila ke Slunci na vzdálenost 0,8 světelného roku. Pro porovnání, nejbližší známá hvězda Proxima Centauri je od Slunce vzdálena 4,2 světelného roku.

V roce 1984 paleontologové David Raup a Jack Sepkoski předpokládali, že slabá trpasličí hvězda, nyní široce známá jako Nemesis, obíhá kolem Slunce po elipse s dlouhou oběžnou dobou. Eliptická dráha přivádí předpokládanou hvězdu do vnitřních oblastí Sluneční soustavy jednou za 26 000 roků, což způsobuje kometární déšť a masová vymírání živočichů ve stejně dlouhé periodě.Vzhledem k velkému počtu červených trpaslíků v celé Galaxii je Scholzova hvězda velmi blízko takovému scénáři. U Nemesis bylo předpokládáno, že se vzdaluje do oblasti 95 000 AU od Slunce, Scholzova hvězda naproti tomu prolétává ve vzdálenosti 50 000 AU. Nedávné studie však vyloučily existenci hvězdy Nemesis.

Avšak Scholzova hvězda – skutečný narušitel Oortova oblaku – je malý červený trpaslík spektrální třídy M 9. Hvězdy spektrální třídy M jsou nejpočetnější v naší Galaxii a pravděpodobně i v celém vesmíru. Odhaduje se, že 75 % všech hvězd tvoří právě červení trpaslíci. Scholzova hvězda má hmotnost odpovídající 15 % hmotnosti Slunce. Kromě toho Scholzova hvězda představuje binární systém, kde průvodcem jasnější hvězdy je hnědý trpaslík spektrálního typu T5. Hnědí trpaslíci jsou ve vesmíru velmi rozšíření, avšak v důsledku velmi malé vlastní jasnosti jsou velmi obtížně pozorovatelní – kromě případu, kdy je hnědý trpaslík průvodcem jasnější hvězdy.

Astronomové využili k pozorování dva velké dalekohledy na jižní polokouli. Byly použity spektrografy na dalekohledu SALT (Southern African Large Telescope) v Jihoafrické republice a na dalekohledu Magellan observatoře Las Campanas v Chile. Na základě určení velmi přesných tangenciálních a radiálních rychlostí byli astronomové schopni vypočítat dráhy, po kterých se pohybuje Slunce a Scholzova hvězda kolem středu naší Galaxie.

Scholzova hvězda je velmi aktivní a vědci dodávají, že když byla Slunci nejblíže, svítila slabě jako hvězda 11. magnitudy. Avšak erupce a exploze na jejím povrchu mohly zvýšit jasnost hvězdy na úroveň viditelnosti pouhým okem a tehdejší lidé ji mohli pozorovat jako „novou“ hvězdu.

Před 70 000 lety prolétla kolem Sluneční soustavy Scholzova hvězda. Autor: NASA, Michael Osadciw/University of Rochester, Illustration-T.Reyes
Před 70 000 lety prolétla kolem Sluneční soustavy Scholzova hvězda.
Autor: NASA, Michael Osadciw/University of Rochester, Illustration-T.Reyes
V současné době je Scholzova hvězda vzdálena od Země asi 20 světelných roků a patří mezi 70 nejbližších hvězd v okolí Slunce. Nicméně astronomové vypočítali, že s 98% pravděpodobností Scholzova hvězda prošla kolem Slunce ve vzdálenosti 0,8 světelného roku, což odpovídá asi 50 000 astronomických jednotek (AU).

Jedna astronomická jednotka odpovídá vzdálenosti Země od Slunce a číslo 50 000 představuje důležitý milník vzdáleností ve Sluneční soustavě. Představuje vnější okraj Oortova oblaku, kde mají své bydliště miliardy komet, které jsou zde uskladněny na oběžných drahách, přičemž jeden oběh kolem Slunce vykonají za několik stovek tisíc roků.

S objevem tohoto mimořádného přiblížení hvězdy ke Slunci autoři článku, stejně tak další vědci, plánují hledání nové hvězdy typu „Nemesis“. Large Synoptic Survey Telescope (LSST) a další dalekohledy poskytnou v příštím desetiletí ohromnou řadu datových souborů, což umožní objevit velké množství červených trpaslíků, hnědých trpaslíků a možná i osamělých planet toulajících se blízkým vesmírem. Některé z vystopovaných těles mohou navštívit naši Sluneční soustavu v budoucnu, jiné již prolétly kolem Slunce v dávnější minulosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.universetoday.com/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Scholzova hvězda


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »