Těsný průlet hvězdy kolem Sluneční soustavy

Vedoucí autor článku Eric Mamajek (University of Rochester) se svými spolupracovníky publikoval objev v časopise Astrophysical Journal dne 12. 2. 2015. V článku se uvádí, že „průlet této hvězdy pravděpodobně způsobil nezanedbatelný vliv na stabilitu drah dlouhoperiodických komet. Nedávno objevený binární systém poukazuje na to, že za dynamicky závažným ovlivněním Oortova oblaku může stát mnoho blízkých hvězd.“

Stálice pojmenovaná Scholzova hvězda (jiné označení je WISE J072003.20-084651.2) se přiblížila ke Slunci na vzdálenost 0,8 světelného roku. Pro porovnání, nejbližší známá hvězda Proxima Centauri je od Slunce vzdálena 4,2 světelného roku.

V roce 1984 paleontologové David Raup a Jack Sepkoski předpokládali, že slabá trpasličí hvězda, nyní široce známá jako Nemesis, obíhá kolem Slunce po elipse s dlouhou oběžnou dobou. Eliptická dráha přivádí předpokládanou hvězdu do vnitřních oblastí Sluneční soustavy jednou za 26 000 roků, což způsobuje kometární déšť a masová vymírání živočichů ve stejně dlouhé periodě.Vzhledem k velkému počtu červených trpaslíků v celé Galaxii je Scholzova hvězda velmi blízko takovému scénáři. U Nemesis bylo předpokládáno, že se vzdaluje do oblasti 95 000 AU od Slunce, Scholzova hvězda naproti tomu prolétává ve vzdálenosti 50 000 AU. Nedávné studie však vyloučily existenci hvězdy Nemesis.

Avšak Scholzova hvězda – skutečný narušitel Oortova oblaku – je malý červený trpaslík spektrální třídy M 9. Hvězdy spektrální třídy M jsou nejpočetnější v naší Galaxii a pravděpodobně i v celém vesmíru. Odhaduje se, že 75 % všech hvězd tvoří právě červení trpaslíci. Scholzova hvězda má hmotnost odpovídající 15 % hmotnosti Slunce. Kromě toho Scholzova hvězda představuje binární systém, kde průvodcem jasnější hvězdy je hnědý trpaslík spektrálního typu T5. Hnědí trpaslíci jsou ve vesmíru velmi rozšíření, avšak v důsledku velmi malé vlastní jasnosti jsou velmi obtížně pozorovatelní – kromě případu, kdy je hnědý trpaslík průvodcem jasnější hvězdy.

Astronomové využili k pozorování dva velké dalekohledy na jižní polokouli. Byly použity spektrografy na dalekohledu SALT (Southern African Large Telescope) v Jihoafrické republice a na dalekohledu Magellan observatoře Las Campanas v Chile. Na základě určení velmi přesných tangenciálních a radiálních rychlostí byli astronomové schopni vypočítat dráhy, po kterých se pohybuje Slunce a Scholzova hvězda kolem středu naší Galaxie.

Scholzova hvězda je velmi aktivní a vědci dodávají, že když byla Slunci nejblíže, svítila slabě jako hvězda 11. magnitudy. Avšak erupce a exploze na jejím povrchu mohly zvýšit jasnost hvězdy na úroveň viditelnosti pouhým okem a tehdejší lidé ji mohli pozorovat jako „novou“ hvězdu.

V současné době je Scholzova hvězda vzdálena od Země asi 20 světelných roků a patří mezi 70 nejbližších hvězd v okolí Slunce. Nicméně astronomové vypočítali, že s 98% pravděpodobností Scholzova hvězda prošla kolem Slunce ve vzdálenosti 0,8 světelného roku, což odpovídá asi 50 000 astronomických jednotek (AU).

Jedna astronomická jednotka odpovídá vzdálenosti Země od Slunce a číslo 50 000 představuje důležitý milník vzdáleností ve Sluneční soustavě. Představuje vnější okraj Oortova oblaku, kde mají své bydliště miliardy komet, které jsou zde uskladněny na oběžných drahách, přičemž jeden oběh kolem Slunce vykonají za několik stovek tisíc roků.

S objevem tohoto mimořádného přiblížení hvězdy ke Slunci autoři článku, stejně tak další vědci, plánují hledání nové hvězdy typu „Nemesis“. Large Synoptic Survey Telescope (LSST) a další dalekohledy poskytnou v příštím desetiletí ohromnou řadu datových souborů, což umožní objevit velké množství červených trpaslíků, hnědých trpaslíků a možná i osamělých planet toulajících se blízkým vesmírem. Některé z vystopovaných těles mohou navštívit naši Sluneční soustavu v budoucnu, jiné již prolétly kolem Slunce v dávnější minulosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.universetoday.com/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí