Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan - země jezer?

Titan - země jezer?

Titan_PIA06240.jpg
Tento nový pohled na oblast kolem jižního pólu Saturnova měsíce Titan odhaluje záhadný tmavý útvar, který může být místem dřívějšího či současného jezera kapalných uhlovodíků. Jezero má rozměry 234 x 73 km, což je srovnatelné například s jezerem Ontario na kanadsko-amerických hranicích.

Skutečná podstata tohoto útvaru, který je vidět vlevo od středu obrázku, není doposud známa. Avšak hladké pobřežní linie po obvodu jezera a jeho přítomnost v oblasti, kde se často vyskytují konvektivní bouřková oblaka, která byla již dříve pozorována sondou Cassini i pozemními dalekohledy, vede astronomy k vyhlášení této oblasti za nejvážnějšího kandidáta na výskyt přírodních nádrží nějaké kapaliny na Titanu.

Pokud je tato interpretace správná, potom i další velmi tmavé, avšak malé útvary, zřetelně viditelné v tomto regionu poblíž pólu (některé z nich jsou zachyceny i na tomto snímku), mohou také být přírodními rezervoáry kapalných uhlovodíků.

"Obvod tohoto útvaru je zajímavý, připomíná pobřeží jezer na Zemi, která jsou uhlazená vodní erozí a usazeninami," říká Elizabeth Turtle, členka fotografického týmu kosmické sondy Cassini z univerzity v Arizoně.

Tato představa, že tmavé oblasti jsou nebo byla jezera naplněná kapalnými uhlovodíky, je vědci považována za jedno z možných vysvětlení. Například je rovněž možné, že toto jezero je prostě hluboká propadlina, vyplněná tmavými tuhými uhlovodíky, vypadávajícími z atmosféry na povrch Titanu. V tomto případě hladké obrysy "pobřeží" mohou být důsledkem procesu, který nemá vztah s případnými metanovými dešti, vytvářejícími jezero. Může se jednat o pokles terénu či o vulkanickou kalderu.

Červený křížek pod středem obrázku vyznačuje polohu jižního pólu měsíce Titan. Nejjasnější oblasti, viditelné na fotografii, jsou metanová oblaka. Řada snímků, pořízených během jednoho průletu sondy, ukazuje postupný vývoj jasných oblaků v této oblasti.

Tento publikovaný snímek vznikl složením tří obrázků, pořízených úzko-úhlou kamerou na sondě Cassini, a to 6. 6. 2005 v průběhu několika minut. Obrázky byly zkombinovány za účelem vytvoření ostřejších snímků povrchu Titanu. Snímky byly pořízeny přes různé filtry, citlivé na polarizované infračervené záření o různých vlnových délkách. V době snímkování se sonda Cassini nacházela ve vzdálenosti 450 000 km od povrchu měsíce Titan. Dosažená rozlišovací schopnost je přibližně 3 km/pixel. Při zpracovávání snímků byl zvýšen kontrast ke zlepšení viditelnosti povrchových útvarů.

Cassini-Huygens je společný projekt NASA, Evropské kosmické agentury a Italské kosmické agentury.

Credit: NASA/JPL/Space Science Institute.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »