Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tři noví Trojané u Neptuna

Tři noví Trojané u Neptuna

Trojane.jpg
Tři nové objekty, "zamčené" na přibližně stejné oběžné dráhy jako Neptun se nazývají "Trojané" a objevili je vědci z DTM (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Gemini observatoře (Havaj). Objev je důkazem, že Neptun, stejně jako jeho blízký příbuzný Jupiter, drží na své oběžné dráze početné skupiny Trojanů, a že tyto planetky pravděpodobně pocházejí ze stejného zdroje. Také to zvyšuje počet známých Neptunových Trojanů na čtyři.

"Je to vzrušující zečtyřnásobení známé populace Neptunových Trojanů," řekl Scott Sheppard, vedoucí autor studie. Byla publikována 15. června 2006 v časopise Science Express. "Postupně jsme zjistili, jak moc jsou tyto planetky uzamčeny na stabilních oběžných drahách, stejně jako jsme zjistili, z čeho mohou být tvořeny, což dělá tento objev obzvláště hodnotným."

Nedávno objevení Trojané u Neptuna jsou teprve čtvrtou stabilní skupinou planetek, pozorovaných u Slunce. Další jsou v Kuiperově pásu za drahou Neptuna, Trojané u Jupitera a další v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Důkazy naznačují, že Neptunovi Trojané jsou početnější než ti v obou pásech planetek nebo Trojané u Jupitera. Jsou však obtížně pozorovatelní, protože leží daleko od Slunce. Astronomové potřebují největší dalekohledy s citlivými digitálními kamerami, aby je mohli objevit.

Planetky - Trojané se nacházejí v jednom ze dvou bodů, které leží na oběžné dráze planety asi 60° před nebo za planetou a které známe jako Lagrangeovy body. V těchto oblastech se gravitační síly planety a Slunce vyrovnají a uzamknou planetky na stabilních oběžných drahách synchronizovaných s planetou. Německý astronom Max Wolf ((21.6. 1863 - 3.10.1932, celým jménem Maximillian Franz Joseph Cornelius Wolf) identifikoval prvního Trojana u Jupiteru v roce 1906 a od té doby bylo objeveno již více než 1800 takovýchto planetek, pohybujících se podél planetárních oběžných drah. Protože planetky - Trojané sdílejí s planetami jejich oběžnou dráhu, mohou astronomům pomoci pochopit formování planet i celé sluneční soustavy.

Vědci již dříve byli přesvědčení, že Trojané existují i u dalších planet, ale důkaz se objevil nedávno. V roce 2001 byl nalezen první Neptunův Trojan v Lagrangeově bodě před planetou. V roce 2004 našli Scott Sheppard a Chadwick Trujillo pomocí 6,5m dalekohledu v Chile (Las Campanas) druhého Neptunova Trojana. A v roce 2005 pak našli další dva a zvýšili tak jejich celkový počet na čtyři. Ověření a zpřesnění oběžných drah provedli opakovaným pozorováním pomocí 8m dalekohledu Gemini North telescope (Mauna Kea, Havaj). Všechny 4 dosud známé Neptunovy planetky - Trojané leží v Lagrangeově bodě před planetou.

Jeden z nových Neptunových Trojanů má oběžnou dráhu více skloněnou k rovině sluneční soustavy než ostatní tři. Používané pozorovací metody nejsou citlivé na objekty s větším sklonem dráhy než má většina těles sluneční soustavy. Proto existence tohoto Trojana naznačuje, že takovýchto objektů by tam mohlo být mnohem více a že Neptunovi Trojané pravděpodobně tvoří velké skupiny s komplikovaný, propletenými drahami.

"Byli jsme opravdu překvapeni objevem Neptunova Trojana s tak velkým sklonem dráhy," řekl Trujillo. "Objev jednoho nakloněného Neptunova Trojana naznačuje, že jich mimo rovinu sluneční soustavy může být mnohem více a že Trojané skutečně tvoří "mračno" nebo "roj" objektů, které obíhají u Neptuna."

Velká populace Neptunových Trojanů s velkým sklonem dráhy by vyloučila možnost, že jsou to zbytky z počátků sluneční soustavy, protože nezměněné prvotní skupiny planetek by měly ležet v rovině sluneční soustavy. Skupiny planetek s velkým sklonem oběžných drah, pravděpodobně vznikaly stejně jako Jupiterovi Trojané: zachycením planetek obří planetou a jejích "zamrznutím" na oběžné dráze planety.

Sheppard a Trujillo také poprvé srovnávali barvy všech 4 známých Neptunových Trojanů. Všechny mají stejný, světle červený odstín, tzn, že mají stejný původ a historii. Ačkoli je těžké mít jistotu jen ze 4 vzorků, vědci jsou přesvědčení, že Neptunovi Trojané by mohli mít stejný původ jako Jupiterovi Trojané a vnější nepravidelné měsíce obřích planet. Tyto objekty by mohly být posledními zbytky z početných malých těles, které vznikly u velkých planet, ale většina z nichž se nakonec stala součástí planet nebo byly vyhozeny ven ze sluneční soustavy.

Obrázek:
Schéma sluneční soustavy a Jupiterovi a Neptunovi Trojané v Lagrangeových bodech. Jupiterovi Trojané, obíhající 60° před a za Jupiterem (růžoví) a čtyři Neptunovi Trojané 60° před Neptunem (modří). Credit: Scott Sheppard

Zdroj: Carnegie Institution
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »