Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia

Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia

Trpasličí planeta Eris a její měsíc – kresba
Autor: NASA, ESA, and A. Schaller (for STScI)

Dysnomia je jeden doposud známý měsíc trpasličí planety Eris, objevené v roce 2003. V lednu 2005 astronom Mike Brown se svým týmem spolupracovníků uskutečnil upřesňující pozorování Eris prostřednictvím dalekohledu o průměru 10 metrů na W. M. Keck Observatory, Havajské ostrovy a nového naváděcího laserového systému s umělou hvězdou (tzv. systému adaptivní optiky), instalovaného na dalekohledu. V září téhož roku pozoroval Mike Brown čtyři nejjasnější objekty Kuiperova pásu: Pluto, Makemake, Haumea a Eris – u posledního z nich objevil náznak existence měsíce.

Určení přesného průměru měsíce Dysnomia je velmi problematické. Například z databáze IAU vyplývá, že je asi o 4,43 magnitudy slabší než Eris, což napovídá na průměr v rozmezí 350 až 490 kilometrů. Avšak podle pozorování, která uskutečnil Mike Brown se svými spolupracovníky, vyplývá průměr měsíce Dysnomia pouze 100 až 250 kilometrů. Do pozorování se v roce 2012 zapojila také observatoř ESA s názvem Herschel Space Observatory. Na základě měření v infračerveném oboru spektra bylo zjištěno, že měsíc Dysnomia má asi pětkrát nižší albedo (odrazivost) než Eris, takže jeho průměr by mohl být 685±50 kilometrů.

Trpasličí planeta Eris na snímku z HST Autor: NASA/ESA/M. Brown
Trpasličí planeta Eris na snímku z HST
Autor: NASA/ESA/M. Brown
V roce 2007 zkombinovali astronomové pod vedením Mika Browna měření uskutečněná pomocí Keckova dalekohledu a Hubblova kosmického dalekohledu HST k určení hmotnosti trpasličí planety Eris a k odhadu oběžných parametrů systému. Z jejich výpočtů vyplynulo, že Dysnomia obíhá kolem Eris v periodě 15,77 dnů. Z pozorování bylo rovněž odvozeno, že Dysnomia obíhá kolem trpasličí planety po kruhové dráze ve vzdálenosti 37 350 kilometrů.

Z pozorování je zřejmé, že Eris je poměrně velké těleso, jehož průměr byl později upřesněn na 2326±12 km. Proto bylo považováno dokonce za větší než Pluto. Vzhledem k tomu, že Pluto má podle současných znalostí průměr 2370±20 km, je Eris momentálně druhé největší známé těleso v Kuiperově pásu, je však tělesem nejhmotnějším (asi o 27 % hmotnější než Pluto).

Trpasličí planeta Eris oběhne kolem Slunce jednou za 557,15 roků. Afélium (což je poloha nejdále od Slunce) má ve vzdálenosti 98 AU (astronomických jednotek), perihélium (poloha nejblíže Slunci) pak leží ve vzdálenosti 38 AU. Eris patří mezi objekty tzv. rozptýleného disku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Trpasličí planeta, Dysnomia, Eris


3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjukcia Mesiaca a Marsu

Dnešná ranná konjukcia (vzájomné priblíženie na oblohe) Mesiaca a planéty Mars (označený vpravo hore). Vybavenie: Canon 60D, Hanimex 400mm/F8, Vivitar telekonvertor 3x, Videostatív. Software: PIPP, AutoStakkert (15%), Registax, Adobe photoshop. 373x1/160sec, ISO160. V Belej nad Cirochou, 14.1.2025 o 5:20

Další informace »