Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  U kandidáta na trpasličí planetu 2007 OR10 objeven měsíc

U kandidáta na trpasličí planetu 2007 OR10 objeven měsíc

Umělecká představa tělesa 2007 OR10
Autor: NASA

Za drahou Neptunu je známa více než tisícovka objektů, tzv. transneptunických těles. Mezi nimi je i několik dalších těles, která mohou být zařazena do kategorie trpasličích planet, až budou upřesněny jejich rozměry. Největším z nich je těleso objevené v roce 2007, které bylo předběžně označeno 2007 OR10. Průměr tělesa, které ještě nemá své jméno, byl nedávno upřesněn na 1535 kilometrů. Kolem Slunce oběhne jednou za 547 roků. Jeho dráha je od Slunce vzdálena 33 až 101 astronomických jednotek AU (podobná jako u Eris). Nejblíže Slunci se objekt 2007 OR10 nacházel pravděpodobně v roce 1857. Ze spektroskopických výzkumů vyplývá, že povrch tělesa je pokryt vodním ledem a zmrzlým metanem.

V polovině října 2016 se v Pasadeně (Kalifornie, USA) konala konference European Planetary Science Congress and the Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society (DPS/EPSC). Na konferenci byla přítomna rovněž Emily Lakdawalla, která na svém blogu informovala o jednom zajímavém objevu, který byl na konferenci publikován. Třetí největší objekt známý za drahou Neptunu – 2007 OR10 – má svůj měsíc. O objevu informovali na vystaveném posteru Gábor Marton, Csaba Kiss (Konkoly Observatory, Maďarsko) a Thomas Mueller (Max Planck Institute, SRN). Měsíc byl objeven na snímku, který byl 18. 9. 2010 pořízen pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST. Nedávné analýzy snímku vedly k odhalení přítomnosti měsíce.

Objekt 2007 OR10 patřil mezi největší známá transneptunická tělesa postrádající satelity. Většina z dalších velkých těles má přinejmenším jednoho průvodce: kolem Pluta obíhají měsíce Charon, Styx, Nix, Hydra a Kerberos; Eris má jeden měsíc Dysnomia; kolem Makemake krouží měsíc, který byl objeven v roce 2015, předběžně označený S/2015 (136472) 1; Haumea má dva měsíce Hi'iaka a Namaka; kolem tělesa Orcus obíhá měsíc Vanth, kolem Quaoaru krouží satelit Weywot. Planetka Sedna je mezi nimi největším známým tělesem, u kterého zatím nebyl objeven žádný průvodce.

Objev satelitu u planetky 2007 OR10 Autor: NASA/ESA/W. Fraser/G. Marton
Objev satelitu u planetky 2007 OR10
Autor: NASA/ESA/W. Fraser/G. Marton
Vzhledem k pomalé rotační periodě 45 hodin se astronomové domnívali, že pokud by objekt 2007 OR10 měl vlastní satelit, pak jeho slapové interakce s planetkou by byly zodpovědné za její pomalou rotaci. Gábor Marton se svými spolupracovníky informovali o tomto objevu na základě studia souboru starších snímků pořízených v září 2010 kamerou WFC3 na palubě HST. Nový měsíc má pravděpodobný průměr kolem 300 kilometrů (což zhruba odpovídá velikosti Saturnova měsíce Hyperion). Naopak těleso 2007 OR10 má průměr 1575 kilometrů, což odpovídá velikosti Saturnova měsíce Rhea. Kolem mateřského tělesa obíhá nový měsíc ve vzdálenosti přinejmenším 15 000 kilometrů. Po upřesnění jeho oběžné dráhy bude možné zlepšit odhad hmotnosti planetky 2007 OR10.

Nově objevené měsíce u Makemake a 2007 OR10 vyžadují podrobnější sledování k lepšímu určení jejich vlastností a oběžných drah. Gábor Marton a Csaba Kiss předložili návrh na sledování planetky 2007 OR10 pomocí HST, který zatím nebyl vyslyšen.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] planetary.org
[2] skyandtelescope.com
[3] wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Trpasličí planety, 2007 OR10


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »