Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  U kandidáta na trpasličí planetu 2007 OR10 objeven měsíc

U kandidáta na trpasličí planetu 2007 OR10 objeven měsíc

Umělecká představa tělesa 2007 OR10
Autor: NASA

Za drahou Neptunu je známa více než tisícovka objektů, tzv. transneptunických těles. Mezi nimi je i několik dalších těles, která mohou být zařazena do kategorie trpasličích planet, až budou upřesněny jejich rozměry. Největším z nich je těleso objevené v roce 2007, které bylo předběžně označeno 2007 OR10. Průměr tělesa, které ještě nemá své jméno, byl nedávno upřesněn na 1535 kilometrů. Kolem Slunce oběhne jednou za 547 roků. Jeho dráha je od Slunce vzdálena 33 až 101 astronomických jednotek AU (podobná jako u Eris). Nejblíže Slunci se objekt 2007 OR10 nacházel pravděpodobně v roce 1857. Ze spektroskopických výzkumů vyplývá, že povrch tělesa je pokryt vodním ledem a zmrzlým metanem.

V polovině října 2016 se v Pasadeně (Kalifornie, USA) konala konference European Planetary Science Congress and the Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society (DPS/EPSC). Na konferenci byla přítomna rovněž Emily Lakdawalla, která na svém blogu informovala o jednom zajímavém objevu, který byl na konferenci publikován. Třetí největší objekt známý za drahou Neptunu – 2007 OR10 – má svůj měsíc. O objevu informovali na vystaveném posteru Gábor Marton, Csaba Kiss (Konkoly Observatory, Maďarsko) a Thomas Mueller (Max Planck Institute, SRN). Měsíc byl objeven na snímku, který byl 18. 9. 2010 pořízen pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST. Nedávné analýzy snímku vedly k odhalení přítomnosti měsíce.

Objekt 2007 OR10 patřil mezi největší známá transneptunická tělesa postrádající satelity. Většina z dalších velkých těles má přinejmenším jednoho průvodce: kolem Pluta obíhají měsíce Charon, Styx, Nix, Hydra a Kerberos; Eris má jeden měsíc Dysnomia; kolem Makemake krouží měsíc, který byl objeven v roce 2015, předběžně označený S/2015 (136472) 1; Haumea má dva měsíce Hi'iaka a Namaka; kolem tělesa Orcus obíhá měsíc Vanth, kolem Quaoaru krouží satelit Weywot. Planetka Sedna je mezi nimi největším známým tělesem, u kterého zatím nebyl objeven žádný průvodce.

Objev satelitu u planetky 2007 OR10 Autor: NASA/ESA/W. Fraser/G. Marton
Objev satelitu u planetky 2007 OR10
Autor: NASA/ESA/W. Fraser/G. Marton
Vzhledem k pomalé rotační periodě 45 hodin se astronomové domnívali, že pokud by objekt 2007 OR10 měl vlastní satelit, pak jeho slapové interakce s planetkou by byly zodpovědné za její pomalou rotaci. Gábor Marton se svými spolupracovníky informovali o tomto objevu na základě studia souboru starších snímků pořízených v září 2010 kamerou WFC3 na palubě HST. Nový měsíc má pravděpodobný průměr kolem 300 kilometrů (což zhruba odpovídá velikosti Saturnova měsíce Hyperion). Naopak těleso 2007 OR10 má průměr 1575 kilometrů, což odpovídá velikosti Saturnova měsíce Rhea. Kolem mateřského tělesa obíhá nový měsíc ve vzdálenosti přinejmenším 15 000 kilometrů. Po upřesnění jeho oběžné dráhy bude možné zlepšit odhad hmotnosti planetky 2007 OR10.

Nově objevené měsíce u Makemake a 2007 OR10 vyžadují podrobnější sledování k lepšímu určení jejich vlastností a oběžných drah. Gábor Marton a Csaba Kiss předložili návrh na sledování planetky 2007 OR10 pomocí HST, který zatím nebyl vyslyšen.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] planetary.org
[2] skyandtelescope.com
[3] wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Trpasličí planety, 2007 OR10


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »