Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Umělý prstenec jako ochrana Země před globálním oteplováním

Umělý prstenec jako ochrana Země před globálním oteplováním

earth_ring.jpg
Takto bude vypadat podle návrhu odborníků společnosti Star Technology and Research umělý prstenec, obklopující Zemi, a jeho stín. Dvě velmi hmotné družice budou svojí gravitací udržovat jednotlivé částice prstence v požadované poloze (podobně jako tzv. pastýřské měsíce udržují pohromadě úzké prstence planety Saturn). Tato americká společnost předpokládá oslabení efektu globálního oteplování právě vytvořením podobného prstence kolem Země, jaký obklopuje planetu Saturn.

Obří prstenec z kamínků, obíhajících po kruhové dráze nad rovníkem, by vytvořil slabý stín v oblastech kolem rovníku, což by mohlo snížit zahřívání naší planety.

Podle druhé verze stejného projektu nebudou prstenec tvořit kameny, ale obrovské množství malých umělých družic. "Snížení slunečního záření o 1,6 % by mělo být schopno kompenzovat zvýšení teploty o 1,75 °C," potvrzuje Jerome Pearson, ředitel společnosti Star Technology and Research.

Samozřejmě že vytvoření umělého "deštníku" by si vyžádalo mimořádné finanční náklady ve výši 6 až 200 biliónů dolarů při použití kamenného materiálu a "pouze" 500 miliard dolarů při použití malých umělých družic, což zatím posouvá tento nápad do čistě teoretické roviny.

Je zajímavé, že se vědci doposud nedohodli na tom, zda bude i nadále pokračovat již pozorované globální oteplování, či zda příroda sama nenajde recept, jak tomuto procesu zabránit, a zda současné oteplování nevystřídá nová doba ledová. To bychom pak možná již za 100 let museli tento umělý prstenec kolem Země začít demontovat.

Existuje ještě jedna alternativní možnost zastínění naší planety: vybudování obří čočky (rozptylky) o průměru tisíce kilometrů v oblasti Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země (ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země ve směru ke Slunci).

Na dubnové konferenci o globálním oteplování jeden americký astrofyzik zahanbil armádu klimatologů, ekologů, fyziků a odborníků z jiných vědních oborů, když s tužkou v ruce dokázal, že od globální katastrofy nás může zachránit pouze kosmické inženýrství. Tím vědcem byl fyzik plazmatu a astrofyzik Gregory Benford, profesor University of California, Irvine, USA. Je přesvědčen, že vyřešit problém globálního oteplování je možné při nákladech zhruba 20 miliard dolarů - a není nutný žádný Kjótský protokol, který předpokládá masivní přechod na obnovitelné zdroje energie a další "zelené" projekty.

Benford tvrdí: je nutné postavit z vhodné umělé hmoty Fresnelovu rozptylnou čočku o průměru zhruba 1000 km, o tloušťce pouhých několika mm, která by byla umístěna v libračním bodě L1. Její výstavba by byla realizována pomocí vyspělých robotů a automatických zásobovacích lodí, přepravujících potřebný materiál.

Tato čočka bude schopna zhruba o 1 % snížit intenzitu slunečního záření dopadajícího na Zemi, což by mělo stačit ke kompenzaci působení skleníkového efektu. Benford je přesvědčen, že čočka by mohla být vybudována pomocí již existujících technologií za 10 miliard dolarů, dalších 10 miliard dolarů by si vyžádal její dlouhodobý provoz.

Credit: Star Technology and Research, Inc.

Zdroj: spacenews.ru, membrana.ru a livescience.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »