Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V atmosféře Venuše objeveny důležité molekuly

V atmosféře Venuše objeveny důležité molekuly

Objev hydroxylu OH v atmosféře Venuše.
Objev hydroxylu OH v atmosféře Venuše.
Evropská kosmická sonda Venus Express zjistila vůbec poprvé přítomnost molekuly hydroxylu (OH) v atmosféře jiné planety než Země. Objev dává vědcům nové výzkumné možnosti – otevírá doslova „zlatý důl“ při výzkumu husté atmosféry Venuše. Tento objev poskytne nový pohled na dynamiku horních vrstev atmosféry a klima planety. Přítomnost hydroxylu byla zjištěna na základě pozorování záření atmosféry na noční polokouli Venuše.

Pozorování vlastního záření atmosféry je hlavním prostředkem k odvození stavby a chemického složení horních vrstev planetárních atmosfér. Hydroxyl je velmi důležitá, avšak velmi obtížně zjistitelná molekula – je tvořena atomy kyslíku a vodíku. Hydroxyl byl objeven v horních vrstvách atmosféry Venuše, ve výšce přibližně 100 km nad povrchem pomocí přístroje VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer).

Objev hydroxylu OH v atmosféře Venuše.
Objev hydroxylu OH v atmosféře Venuše.

Tato těžko polapitelná molekula byla detekována obíhající kosmickou sondou na té části dráhy, kdy se vzdalovala od planety. Pomocí přístroje VIRTIS se „dívala“ podél slabě viditelného okraje atmosféry, obklopující kotouček planety. Molekuly hydroxylu byly detekovány na základě měření množství infračerveného záření, které hydroxyl vyzařuje.

Vrstva atmosféry, ve které molekuly hydroxylu září, je velmi tenká: dosahuje tloušťky pouhých 10 km. Při pozorování okraje kotoučku planety (tzv. limbu) se přístroj VIRTIS na palubě sondy Venus Express „díval“ podél této slabé atmosférické vrstvy, přičemž se intenzita signálu v infračerveném oboru v této vrstvě podstatně zvýšila.

Hydroxyl může být zajímavý pro některé planetární atmosféry, poněvadž je vysoce reaktivní. Na Zemi sehrál klíčovou roli při odstraňování pro život škodlivých látek z atmosféry. Částečně pomohl stabilizovat množství oxidu uhličitého v atmosféře Marsu tím, že zamezil jeho přeměně na oxid uhelnatý. Na Marsu však také hrál zásadní roli při sterilizaci půdy vytvořením svrchní vrstvy, nepřátelské pro mikrobiální život.

„Protože atmosféra Venuše nebyla důkladně studována před příletem sondy Venus Express, nebyli jsme schopni potvrdit hodně z toho, co nám říkaly naše modely, vytvořené na základě dřívějších pozorování. Tato detekce nám pomůže zdokonalit naše modely a studovat je mnohem lépe,“ říká Guiseppe Piccioni (Instituto di Astrofisica Spaziale e Fisica Cosmica, Řím, Itálie), jeden z hlavních vědeckých pracovníků experimentu VIRTIS.

Na Zemi ukázalo záření hydroxylu v atmosféře na úzkou spojitost s obsahem ozónu. Z tohoto výzkumu vyplývá, že totéž by mělo platit i pro Venuši. Nyní mohou vědci přibližně odhadnout množství ozónu v atmosférách planet.

Přístroje na sondě Venus Express ukázaly, že množství hydroxylu v atmosféře Venuše je velmi proměnlivé. Může se měnit až o 50 % mezi dvěma oběhy sondy kolem planety, což může být způsobeno rozdílným množstvím ozónu v atmosféře Venuše.

„Ozón je mimořádně zajímavá molekula v atmosféře, protože velmi intenzivně absorbuje ultrafialové záření, přicházející ze Slunce,“ říká Piccioni. Množství pohlceného záření je klíčovým parametrem, který řídí ohřev a dynamiku planetární atmosféry. Na Zemi je zahřívána vrstva atmosféry, označovaná jako stratosféra (jejíž součástí je ozónová vrstva). Vrstva ozónu slouží také jako ochrana biosféry před škodlivými ultrafialovými paprsky.

Počítačové modely nám nyní budou schopny říci, jak tyto vzestupy a poklesy obsahu hydroxylu v ozónové vrstvě v krátkodobých intervalech ovlivňují neklidnou atmosféru planety Venuše.

„Sonda Venus Express nám již ukázala, že Venuše je Zemi mnohem více podobnější, než jsme si doposud mysleli. Detekce molekuly hydroxylu ji přiblížila zase ještě o krok blíže,“ říká Piccioni.

Piccioni se svými spolupracovníky zatím informoval ve své poslední zprávě o prvních detekcích hydroxylu během prvních několika oběhů sondy. Nyní pracují na analýze dat, pořízených během dalších asi 50 oběhů sondy kolem Venuše. Další pozorování budou následovat.

Zdroj: www.esa.int a www.aanda
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »