Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V důsledku klimatických změn se Evropa otepluje rychleji, než se předpokládalo

V důsledku klimatických změn se Evropa otepluje rychleji, než se předpokládalo

Na satelitním snímku Evropy je znázorněna teplota povrchu ze dne 25. 7. 2019
Autor: ESA – Copernicus Sentinel data (2019)

Změna klimatu zvyšuje počty dnů s extrémní teplotou a naopak se snižují počty mimořádně chladných dnů v Evropě, což v nadcházejících dekádách znamená určité nebezpečí pro obyvatelstvo. Alespoň to vyplývá z nové studie, podle které se určité části Evropy oteplují mnohem rychleji, než předpokládaly dosavadní klimatické modely.

Teploty v Evropě dosáhly rekordně vysokých hodnot v probíhajícím létě – v jižní Francii dosáhly hodnoty 46,0 °C. Nové výzkumy uskutečněné v American Geophysical Union (AGU) a publikované v časopise Geophysical Research Letters vedou k závěru, že se počet letních dnů s extrémní teplotou od roku 1950 ztrojnásobil a léta se stávají celkově teplejší, zatímco počet zimních dnů s mimořádně nízkou teplotou se snížil v četnosti výskytu přinejmenším o polovinu a zimní období se stávají celkově teplejší.

 „Dokonce v regionálním měřítku můžeme napříč Evropou pozorovat, že tyto trendy jsou mnohem větší než co bylo předpokládáno na základě přirozené variability. To je ve skutečnosti signál probíhající klimatické změny,“ říká Ruth Lorenzová, klimatoložka na Swiss Federal Institute of Technology, Zurich, Švýcarsko, hlavní autorka nové vědecké studie.

Extrémní teploty jsou nebezpečné, protože stresují lidské tělo, potenciálně mohou vést k přehřátí nebo k vyčerpání z horka. Vědci vědí, že klimatické změny povedou ke zvyšování teploty v Evropě, avšak ponejvíce studovali dlouhodobé změny extrémních teplot. Nová studie pohlíží na údaje získané pozorováním ke zhodnocení, zda klimatické modely používané pro regionální projekci mohou potvrdit pozorované trendy.

V nové studii Ruth Lorenzová se svými spolupracovníky využila napozorovaná data pořízená na evropských meteorologických stanicích v letech 1950 – 2018 a následně analyzovala 1 % nejvyšších teplotních extrémů a nejvyšší srážkové úhrny, a také 1 % nejstudenějších dnů v uvedené periodě.

Dále jsme se ve studii podívali na nejteplejší dny i nejstudenější noci během roku, takže pro každý rok jsme sledovali maximální a minimální hodnoty a určovali, jak se mění v průběhu času,“ říká Ruth Lorenzová.

Bylo zjištěno, že se počet extrémně teplých dnů v Evropě ztrojnásobil od roku 1950, zatímco výskyt mimořádně studených dnů se snížil dvojnásobně až trojnásobně v závislosti na jednotlivých regionech. Extrémně horké dny se staly teplejšími v průměru o 2,3 °C, zatímco mimořádně studené dny byly teplejší v průměru o 3,0 °C. Nejteplejší dny a nejchladnější noci byly teplejší podstatně více než odpovídající letní a zimní průměrné teploty.

Jednotlivé regiony napříč Evropou zakusily nezvyklé trendy teplot, které jsou jen obtížně porovnatelné s průměrnými teplotami v Evropě se specifickými extrémy na stanicích, dodávají autoři studie. Ve střední Evropě stoupaly extrémní teploty o 0,14 °C za desetiletí, což je více, než u průměrné letní teploty. To odpovídá růstu téměř o 1,0 °C, než je průměr za celou studovanou periodu, doplňuje Ruth Lorenzová.

U více než 90 % meteorologických stanic studie ukázala, že na nich teplota vzduchu stoupala. Závěry rovněž ukázaly, že region se oteploval rychleji, než předpokládaly klimatické modely. Některé oblasti zaznamenaly mnohem vyšší extrémy, než se očekávalo.

V Nizozemí, Belgii a ve Francii jsou modelované trendy zhruba dvakrát nižší než pozorované trendy,“ říká Geert Jan van Oldenborgh, klimatologický analytik z Royal Netherlands Meteorological Institute in De Bilt, Nizozemí, který nebyl zapojen do této nové studie. „Dosáhli jsme nových rekordů dříve, než jsme předpokládali.“

Evropská léta a zimy budou v následujících letech již pouze teplejší, jak se budou klimatické změny urychlovat, což bude mít dopad na města i jejich obyvatele nepřipravené na zvyšující se teploty, jak vyplývá z provedené studie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zvyšování teploty, Změny klimatu


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »