Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V hlavním pásu planetek došlo ke srážce

V hlavním pásu planetek došlo ke srážce

Japonský dalekohled Subaru na Mauna Kea
Autor: Subaru Telescope

Planetka (493) Griseldis z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem byla v březnu letošního roku pravděpodobně bombardována jiným tělesem. Tyto závěry byly publikovány 12. listopadu 2015 na výroční konferenci oddělení planetologie Americké astronomické společnosti, která se konala poblíž Washingtonu.

Pozorování byla náhodně uskutečněna pomocí japonského dalekohledu Subaru se zrcadlem o průměru 8 metrů na Mauna Kea (Havajské ostrovy) dne 17. 3. 2015. Ukázalo se, že u planetky (493) Griseldis z hlavního pásu planetek byl spatřen „dosti dlouhý útvar“, pro který se v mluvě astronomů používá označení ohon.

Ohon u planetky Griseldis jako důsledek srážky Autor: D. Tholen
Ohon u planetky Griseldis jako důsledek srážky
Autor: D. Tholen
Nicméně na rozdíl od ohonů komet, které směřují ve směru od Slunce v důsledku působení slunečního větru, směr vytvořeného ohonu u planetky Griseldis nesměřoval od Slunce a navíc se ukázal být pouze krátkodobým jevem.

Dodatečná pozorování uskutečněná dalekohledem Magellan o průměru 6,5 metru o čtyři noci později stále ještě zaznamenala přítomnost ohonu, třebaže byl velmi slabý. Avšak expozice pořízené pomocí dalekohledu o průměru 2,2 metru University of Hawaii dne 24. března a dalekohledem Magellan 18. dubna a 21. května 2015 přítomnost ohonu již nepotvrdily.

Popis k obrázku: Obrázek se skládá ze čtyř panelů. Horní tři panely představují tři rozdílné expozice pořízené dalekohledem Subaru a zachycující planetku (493) Griseldis pohybující se zleva doprava (viz první, druhý a třetí panel). Nejspodnější (čtvrtý) panel ukazuje všechny tři expozice složené do jednoho snímku, pro potlačení vlivu galaxie, která splývá s „ohonem“ planetky na prvním panelu. Na posledním panelu je planetka zcela vpravo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planetka Griseldis, Pás asteroidů


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 24P/Schaumasse.

Snímek komety 24P/Schaumasse. Měřítko snímku je 13.6 arcsec/px - proti originálu 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Pořízeno za silného svitu Měsíce s 98 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 20 stupňů nad obzorem, vzdálený 83 stupňů od komety.

Další informace »