Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V hlavním pásu planetek došlo ke srážce

V hlavním pásu planetek došlo ke srážce

Japonský dalekohled Subaru na Mauna Kea
Autor: Subaru Telescope

Planetka (493) Griseldis z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem byla v březnu letošního roku pravděpodobně bombardována jiným tělesem. Tyto závěry byly publikovány 12. listopadu 2015 na výroční konferenci oddělení planetologie Americké astronomické společnosti, která se konala poblíž Washingtonu.

Pozorování byla náhodně uskutečněna pomocí japonského dalekohledu Subaru se zrcadlem o průměru 8 metrů na Mauna Kea (Havajské ostrovy) dne 17. 3. 2015. Ukázalo se, že u planetky (493) Griseldis z hlavního pásu planetek byl spatřen „dosti dlouhý útvar“, pro který se v mluvě astronomů používá označení ohon.

Ohon u planetky Griseldis jako důsledek srážky Autor: D. Tholen
Ohon u planetky Griseldis jako důsledek srážky
Autor: D. Tholen
Nicméně na rozdíl od ohonů komet, které směřují ve směru od Slunce v důsledku působení slunečního větru, směr vytvořeného ohonu u planetky Griseldis nesměřoval od Slunce a navíc se ukázal být pouze krátkodobým jevem.

Dodatečná pozorování uskutečněná dalekohledem Magellan o průměru 6,5 metru o čtyři noci později stále ještě zaznamenala přítomnost ohonu, třebaže byl velmi slabý. Avšak expozice pořízené pomocí dalekohledu o průměru 2,2 metru University of Hawaii dne 24. března a dalekohledem Magellan 18. dubna a 21. května 2015 přítomnost ohonu již nepotvrdily.

Popis k obrázku: Obrázek se skládá ze čtyř panelů. Horní tři panely představují tři rozdílné expozice pořízené dalekohledem Subaru a zachycující planetku (493) Griseldis pohybující se zleva doprava (viz první, druhý a třetí panel). Nejspodnější (čtvrtý) panel ukazuje všechny tři expozice složené do jednoho snímku, pro potlačení vlivu galaxie, která splývá s „ohonem“ planetky na prvním panelu. Na posledním panelu je planetka zcela vpravo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planetka Griseldis, Pás asteroidů


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »