Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V Saturnově prstenci nalezen rozbitý měsíc

V Saturnově prstenci nalezen rozbitý měsíc

Saturn. Autor: NASA
Saturn.
Autor: NASA
Astronomové objevili v Saturnově nejkrajnějším prstenci velké úlomky měsíce, který se možná v minulosti srazil s kometou. Tyto fragmenty by také mohly objasnit vznik rozsáhlého systému prstenců u planety.

Kamera na palubě kosmické sody Cassini (NASA) spatřila v Saturnově prstenci brázdy před i za těmito troskami. Poněvadž tyto úlomky svou gravitací ovlivňují materiál prstence.

Prstence, které obklopují Saturn, jsou jedním z nejneuvěřitelnějších rysů Sluneční soustavy. Ostatní plynné planety ve Sluneční soustavě – Jupiter, Uran a Neptun – jsou také obklopeny prstenci, ale ty nejsou tak velkolepé.

Astronomové nazvali tyto fragmenty, objevené v relativně úzkém pásu uvnitř nejkrajnějšího prstence, „měsíčky“. Nebyly pozorovány sondou Cassini přímo, ale vědci odvodili jejich existence na základě osmi „zvlněných“ brázd – podobné vytváří ve vodě lodní šroub za plující lodí. Nějaké „úlomky“ by mohly být velké asi jako fotbalový stadion. „Původně tam pravděpodobně obíhal měsíc o průměru nejméně 32 km, možná i víc,“ řekl Miodrag Sremcevic (University of Colorado at Boulder's Laboratory for Atmospheric and Space Physics).

„Měsíc měl smůlu, protože se srazil s velkým meteoroidem nebo kometou a rozpadl se na kusy. To, co dnes vidíme, jsou zbylé střepy z měsíce,“ dodal Sremcevic. Objev, který bude publikován v Nature, představuje podle Sremcevice první důkaz existence pásů „měsíčků“ v Saturnových prstencích.

Před srážkou, která mohla nastat před 100 milióny let, se zaniklý měsíc svou velikostí podobal měsíci Pan - nejvnitřnějšímu měsíci planety Saturn.

Podle členky výzkumného týmu Nicole Albersové (University of Colorado) tyto objevy podporují ideu, že materiál prstenců tvoří trosky ze srážek měsíců, které obíhají okolo obří planety. V průběhu času se úlomky „rozprostřely“ do tvaru prstenců. Podle další teorie prstence vznikly ve stejné době a ze stejného materiálu jako Saturn - druhá největší planeta ve Sluneční soustavě.

Zdroj: Reuters




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »